Girona
| Girona Gerona | |
|---|---|
znak vlajka | |
| Poloha | |
| Souřadnice | 41°59′ s. š., 2°49′ v. d. |
| Nadmořská výška | 70 m n. m. |
| Časové pásmo | SEČ |
| Stát | |
| Autonomní společenství | Katalánsko |
| Provincie | Girona |
| Comarca | Gironès |
Girona | |
| Rozloha a obyvatelstvo | |
| Rozloha | 39,1 km² |
| Počet obyvatel | 104 320 (2023)[1] |
| Hustota zalidnění | 2 668 obyv./km² |
| Správa | |
| Starosta | Lluc Salellas i Vilar (od 2023) |
| Vznik | 1834 |
| Oficiální web | www |
| Telefonní předvolba | 972 |
| PSČ | 17000–17007 |
| Označení vozidel | GI |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Girona (katalánsky) nebo španělsky Gerona je město ve španělském autonomním společenství Katalánsko, hlavní město provincie Girona a comarky Gironès. Ve městě žije přibližně 104 tisíc[1] obyvatel.
Město leží na soutoku řek Ter a Onyar. Nedaleko města se nachází i mezinárodní letiště.
Girona má nejvyšší příjem na obyvatele ve Španělsku.
Historie
[editovat | editovat zdroj]Za vlády Římanů vedla v místech Girony důležité cesta, na obranu zde byla vybudována pevnost Gerunda. Od té doby se o město často sváděly dlouhé boje. Dvě století zde měli nadvládu Arabové. Šest století zde sídlila početná židovská komunita. Židovské ghetto Gironas je jedno z nejlépe dochovaných v Evropě a je velkou turistickou atrakcí. Během 18. st. byla Girona osmnáctkrát obléhána. Díky bohaté historii a různorodému obyvatelstvu v historickém středověkém městě najdeme různé styly od římského klasicismu po secesi.[2]
V roce 2016 bylo město vyznamenáno Evropskou cenou za významnou snahu o evropskou integraci.[3]
Město a památky
[editovat | editovat zdroj]Většina města se rozkládá na západním břehu řeky Onyar. Staré město leží v severovýchodní části Girony, na úpatí kopce, na východním břehu řeky. Část starého města chrání středověké hradby. Na rozhraní starého a nového města leží jedno z největších náměstí v Gironě Plaça de Catalunya. Odtud pak vede severním směrem pěší zóna s řadou obchodů a restaurací Rambla de la Libertat do středu starého města, kde je katedrála.
- Katedrála, Catedral de Girona, gotická stavba ze 14. až 15. st., průčelí je z 18. st., gotická klenba v interiéru katedrály má šířku 22 m, je tak nejširší na světě. Věž katedrály Torre de Carlemany je románská, z 11. st., velmi ceněný je také ambit, rovněž románský. Ke katedrále vede barokní schodiště ze 17. st.
- Středověké hradby a věže
- Kostel Sant Feliu, gotický ze 14. st., fasáda je z 18. st.
- Kostel Sant Pere de Galligants, románský kostel z první pol. 12. st., od 19. st. zde sídlí Archeologické muzeum Katalánska
- Klášter Monestir de Sant Daniel, románská stavba z 11. st.
- Ulice Carrer de la Forca a čtvrť Call, židovská čtvrť
- Náměstí Plaça de la Independència, Plaça de la Constutició
Girona je také známá jako rodiště a působiště Nachmanida, jednoho z nejvlivnějších středověkých židovských učenců.
Galerie
[editovat | editovat zdroj]-
Catedral de Girona
-
středověké hradby a věže
-
kostel Sant Feliu
-
kostel Sant Pere de Galligants
Sport
[editovat | editovat zdroj]Partnerská města
[editovat | editovat zdroj]Albi, Francie (1985)
Bluefields, Nikaragua (1987)
Farsia, Západní Sahara (1997)
Nashville, Tennessee, USA
Nueva Gerona, Kuba
Reggio Emilia, Itálie (1982)
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ a b Národní statistický institut: Municipal Register of Spain of 2023. 13. prosince 2023. Dostupné online.
- ↑ ELLINGHAM, M.: Španělsko. Rough Guides. 1. české vydání Jota 2005. 1030 s. S. 789. ISBN 80-7217-312-X
- ↑ Girona in Spain is the winner of the 2016 Europe Prize na website-page.net. website-pace.net [online]. [cit. 2017-01-25]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2015-07-27.
Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]Obrázky, zvuky či videa k tématu Girona na Wikimedia Commons
- Oficiální stránky