Přeskočit na obsah

Exkláva

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Poloha exklávy Llívia na mapě provincie Girona

Exkláva je část vlastního území, která je zcela oddělena od zbývajícího území.

Exklávy států

[editovat | editovat zdroj]

Na úrovni mezinárodního práva je exklávou část území určitého státu, která je zcela obklopena územím cizího státu nebo více cizích států. Pojem byl převzat z francouzského exclave, původně pochází z latinského ex (z, vně, pryč) a clavus (hřebík, něco obklopeno).

A, B, C: Zde státy, obecně jakákoli území stejné úrovně.
x: Část státu A, nesouvislá s ním, jeho exkláva. Ba dokonce je i enklávou: Hřebíkem (clavus) v území jediného státu B.
y: Část státu A, nesouvislá s ním, jeho exkláva, ne však enkláva: Klín mezi státy B a C.
z: Část státu A, souvislá s ním, případ běžně kudrnaté hranice: Není oddělená, není exklávou, má průchod.

Exkláva obecně nemusí být vždy i enklávou. Pomocí schematického znázornění vpravo lze problematiku vysvětlit takto: území x a y jsou exklávami státu A (území z, spojené se státem A jakýmsi koridorem, je jeho zcela normálním územím). Území x je přitom z hlediska státu B enklávou, zatímco území y enklávou není (hraničí i se státem C).

Vnitrozemské exklávy:

Poněkud rozdílné interpretace existují v otázce, jak posuzovat území, která jsou se státem, ke kterému patří, spojena mořskou cestou. Tento rozdíl je v zásadě podružný a je věcí náhledu:

Dále se exkláva nesmí zaměňovat se statusem exteritoriálního území.

Exklávy na území Česka

[editovat | editovat zdroj]

Exklávy obcí nebo jejich částí

[editovat | editovat zdroj]

Exklávu též tvoří část obce, kterou se sídelní částí obce nepropojuje území obce, ale je oddělena územím jiné obce nebo obcí. Většina současných exkláv tohoto typu vznikla při rozsáhlém a často živelném osamostatňování částí obcí po roce 1990. Nynější zákon o obcích z roku 2000 stanoví zásadu souvislého území nově vzniklých obcí, která zabraňuje vytváření nových enkláv a exkláv na obecní úrovni, některé exklávy naopak od roku 2000 již zanikly (např. Kunov a Libhošť).

V Česku existovaly ke květnu 2023 následující obecní exklávy:

Středočeský kraj

[editovat | editovat zdroj]

Jihočeský kraj

[editovat | editovat zdroj]

Plzeňský kraj

[editovat | editovat zdroj]

Karlovarský kraj

[editovat | editovat zdroj]

Ústecký kraj

[editovat | editovat zdroj]

Liberecký kraj

[editovat | editovat zdroj]
  • Část Vojetín je exklávou města Doksy (ORP Česká Lípa).
  • Katastrální území Chrastava II je exklávou části Chrastava města Chrastava, protože je od jádrového katastrálního území Chrastava I odděleno částí a katastrálním územím Dolní Chrastava (ORP Liberec).

Královéhradecký kraj

[editovat | editovat zdroj]

Pardubický kraj

[editovat | editovat zdroj]

Kraj Vysočina

[editovat | editovat zdroj]

Jihomoravský kraj

[editovat | editovat zdroj]

Olomoucký kraj

[editovat | editovat zdroj]

Moravskoslezský kraj

[editovat | editovat zdroj]

Zlínský kraj

[editovat | editovat zdroj]
  • Část Lázy je exklávou obce Loučka (ORP Valašské Meziříčí).
  • Katastrální území Loučka II je exklávou obce Loučka (ORP Valašské Klobouky).
  • Katastrální území Mistřice II je exklávou obce Mistřice (ORP Uherské Hradiště).
  • Části Polichno a Řetechov jsou samostatnými exklávami města Luhačovice (ORP Luhačovice).

Exklávy správních obvodů

[editovat | editovat zdroj]

Kromě exkláv obcí existují v České republice následující exklávy správních obvodů přenesené státní působnosti:

Karlovarský kraj

[editovat | editovat zdroj]

Jihomoravský kraj

[editovat | editovat zdroj]

Související články

[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]