Přeskočit na obsah

Karel Vosyka

Přidat odkazy
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Ing. Karel Vosyka
Karel Vosyka
Karel Vosyka
Narození19. února 1847
Běleč
Rakouské císařstvíRakouské císařství Rakouské císařství
Úmrtí3. března 1897 (ve věku 50 let)
Praha
Rakousko-UherskoRakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Povolánístavební inženýr a pedagog
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Karel Vosyka (19. února 1847, Běleč[1] – 3. března 1897, Praha) byl český inženýr, věnující se vodním, dopravním a zemědělským stavbám. Byl profesorem Císařské a královské české vysoké školy technické v Praze a v roce 1895–1896 byl zvolen jejím rektorem.

Život

[editovat | editovat zdroj]

Vystudoval polytechnický ústav v Praze. Poté pracoval jako technický úředník Buštěhradské dráhy. Od roku 1874 byl asistentem vodního a silničního stavitelství u profesora Viléma Bukovského. V této době vypracoval první návrh vyšehradského tunelu. V roce 1879 se habilitoval jako soukromý docent pro stavbu vodovodů. V letech 1880–1884 působil v bulharském městě Sliven jako inženýr železničních staveb. Od roku 1884 byl inženýrem České zemědělské rady a současně docentem pražské techniky.

V roce 1890 bylo rozhodnutím ministerstva kultu a vyučování zřízeno na Císařské a královské české vysoké škole technické v Praze oddělení zemědělsko-technické. Řádným profesorem meliorací a kulturní techniky byl jmenován v roce 1891 Karel Vosyka. Vedle pedagogické činnosti se podílel na řadě melioračních a regulačních projektů.

Zemřel na následky úrazu v roce 1897. Pohřben byl v rodné Bělči.[2]

Dílo

[editovat | editovat zdroj]
  • první návrh pro vyšehradský tunel
  • vodovod v Hradci Králové
  • vodárna v Libni
  • přístav Holešovice
  • vodovod plzeňského akciového pivovaru

Odkazy

[editovat | editovat zdroj]

Článek vznikl s využitím materiálů z Digitálního archivu časopisů ÚČL AV ČR, v. v. i. (http://archiv.ucl.cas.cz/).

Reference

[editovat | editovat zdroj]
  1. ↑ Matriční záznam o narození a křtu
  2. ↑ Digitální knihovna Kramerius. ndk.cz [online]. [cit. 2021-08-01]. Dostupné online. 

Literatura

[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]
Rektoři ČVUT
Karel Kořistka 1864–1865 • Karel Balling 1865–1866 • Karel Kořistka 1866–1867 • Jan Krejčí 1867–1868 • Gustav Schmidt 1868–1869 • Čeněk Hausmann 1869–1870 • František Tilšer 1870–1871 • Jan Krejčí 1871–1872 • Václav Zenger 1872–1873 • Josef Niklas 1873–1874 • Jan Tille 1874–1875 • Gabriel Blažek 1875–1876 • František Štolba 1876–1877 • Jan Krejčí 1877–1878 • August Salaba 1878–1879 • Josef Šolín 1879–1880 • Čeněk Hausmann 1880–1881 • Gabriel Blažek 1881–1882 • František Štolba 1882–1883 • August Salaba 1883–1884 • Eduard Weyr 1884–1885 • Karel Preis 1885–1886 • Otakar Feistmantel 1886–1887 • František Müller 1887–1888 • Jiří Pacold 1888–1889 • Josef Šolín 1889–1890 • Eduard Weyr 1890–1891 • Jan Baptista Lambl 1891–1892 • Kristian Petrlík 1892–1893 • Antonín Vávra 1893–1894 • Antonín Bělohoubek 1894–1895 • Karel Vosyka 1895–1896 • František Müller 1896–1897 • Albert Vojtěch Velflík 1897–1898 • Alfred Slavík 1898–1899 • Albert Vojtěch Velflík 1899–1900 • Jan Vladimír Hráský 1900–1901 • Gabriel Blažek 1901–1902 • Jan Koula 1902–1903 • Alfred Slavík 1903–1904 • Kristian Petrlík 1904–1905 • Josef Šolín 1905–1906 • Albert Vojtěch Velflík 1906–1907 • František Novotný 1907–1908 • Josef Bertl 1908–1909 • Bedřich Procházka 1909–1910 • František Hasa 1910–1911 • Julius Stoklasa 1911–1912 • Karel Novák 1912–1913 • Theodor Kašpárek 1913–1914 • Antonín Klír 1914–1915 • Josef Jedlička 1915–1916 • Karel Špaček 1916–1917 • Václav Felix 1917–1918 • Alois Velich 1918–1919 • František Wald 1919–1920 • Jan Kolář 1920–1921 • Emil Votoček 1921–1922 • Jan Zvoníček 1922–1923 • Zdeněk Bažant 1923–1924 Vladislav Brdlík 1924–1925 • Rudolf Kříženecký 1925–1926 • Josef Petřík 1926–1927 • Josef Hanuš 1927–1928 • Emil Navrátil 1928–1928 • František Klokner 1928–1929 • Josef Pazourek 1929–1930 • Viktor Felber 1930–1931 • Josef Anderle 1931–1932 • Rudolf Kukač 1932–1933 • Jaroslav Milbauer 1933–1934 • Břetislav Tolman 1934–1935 • Jindřich Svoboda 1935–1936 • Jaroslav Hýbl 1936–1937 • Gustav Švamberg 1937–1938 • Vojtěch Kaisler 1938–1939 • Antonín Engel 1939–1940 • české vysoké školy uzavřeny 1940–1945 • Antonín Engel 1945–1945 • František Kadeřávek 1945–1945 • Zdeněk Bažant 1945–1946 • Otakar Quadrat 1946–1947 • Josef Ryšavý 1947–1948 • Jan Košťál 1948–1949 • Oldřich Starý 1949–1950 • Vilibald Bezdíček 1950–1952 • Josef Trnka 1952–1955 • Theodor Ježdík 1955–1960 • František Brabec 1960–1962 • Josef Kožoušek 1962–1968 • Bohumil Kvasil 1968–1979 • Jiří Klíma 1979–1990 • Stanislav Hanzl 1990–1996 • Antonín Pokorný (pověřený) 1996–1997 • Petr Zuna 1997–2000 • Jiří Witzany 2000–2006 • Václav Havlíček 2006–2014 • Petr Konvalinka 2014–2018 • Vojtěch Petráček 2018–
České vysoké učení technické v Praze
Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Karel_Vosyka&oldid=23917184“