Přeskočit na obsah

Kristián II. Dánský

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Kristián II. Dánský
král dánský, norský a švédský
Portrét
Kristián II. Dánský
Doba vlády15131523 Dánsko a Norsko
15201521 Švédsko
Korunovace1514
Titulyvévoda šlesvický a holštýnský
Narození1. července 1481
Nyborg
Úmrtí25. ledna 1559 (ve věku 77 let)
Kalundborg
PohřbenKatedrála v Odense
PředchůdceJan I. Dánský, (Dánsko a Norsko)
Sten Sture mladší (Švédsko)
NástupceFrederik I. Dánský (Dánsko, Norsko)
Gustav I. Vasa (Švédsko)
ManželkaIsabela Habsburská
PotomciKristián
Jan
Maximilián
Filip
Dorotea
Kristina
DynastieOldenburkové
OtecJan I. Dánský
MatkaKristina Saská
PodpisPodpis
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Kristián II. (1. července 1481, Nyborg25. ledna 1559, Kalundborg) byl v letech 15131523 dánský a norský a v letech 15201521 také švédský král.

Rodinné poměry

[editovat | editovat zdroj]

Kristián II. se narodil jako třetí syn dánského krále Jana I. a jeho manželky Kristiny Saské (1461–1521).

V letech 1506–1513 byl vicekrálem Norska, kde poznal svou milenku Dyveke Sigbritsdatter (nizozemsky Duyveke Siegfriedsdochter), jež na něj měla velký blahodárný vliv. V roce 1517 Dyveke zemřela a u Kristiána nastal velký zvrat k horšímu. Zatvrdil se především vůči dvořanům, jež podezíral z jejího odstranění.

12. srpna roku 1515 se oženil s Isabelou Habsburskou, sestrou císaře Karla V. Z manželství vzešlo pět potomků, z nichž však pouze poslední dvě dcery se dožily dospělosti:

  • Jan (21. února 1518 – 11. srpna 1532)
  • Maxmilián (*/† 1519)
  • Filip Ferdinand (*/† 1519)
  • Dorotea (10. listopadu 1520 – 20. září 1580), ⚭ 1535 Fridrich II. Falcký (9. prosince 1482 – 26. února 1556), kurfiřt falcký
  • Kristina (1521–1590),
    ⚭ 1534 František II. Maria Sforza (4. února 1495 – 24. října 1535), milánský vévoda
    ⚭ 1541 František I. Lotrinský (23. srpna 1517 – 12. června 1545), vévoda lotrinský
  • syn (*/† 1523)

Zatímco dánská a norská říšská rada zvolila Kristiána po smrti jeho otce v rozporu s platnými zvyklostmi králem, Švédové se tomu vzepřeli a pokusili se zpochybnit Kalmarskou unii. V jejich čele stál Sten Sture mladší, zatímco arcibiskup Gustav Trolle zastupoval prodánskou stranu. Mnohé pokusy dostat Švédy pod dánskou nadvládu ztroskotaly. Teprve v roce 1520 Kristián II. s žoldnéřskou armádou nad Švédy zvítězil. Sten Sture padl, ale jeho vdova Christina Gyllenstierna kolem sebe shromáždila švédské patrioty a až do podzimu kladla odpor; teprve po příslibu amnestie pro její přívržence a proti slibu, že ve Švédsku se bude vládnout podle švédského práva, kapitulovala. Kristián II. své sliby vzápětí porušil: když byl 1. listopadu roku 1520 korunován králem, zavedl dědičné království, ačkoli švédské právo (stejně jako dánské i norské) předpokládalo obsazování trůnu volbou.

Pokusil se navrátit vládu Dánska nad Švédskem pomocí teroru, což se mu přesto nepodařilo a jeho centralizační politika vedla nakonec k jeho svržení. 7. listopadu 1520 nechal Kristián za pomoci Gustava Trolle uvěznit a popravit 82 vedoucích švédských šlechticů. Tento masakr, který vešel do dějin jako Stockholmská krvavá lázeň, přinesl Kristiánovi přídomek Tyran a vyvolal v Švédsku povstání v čele s Gustavem I. Vasou. Kalmarská unie, tedy svazek tří severských zemí (Dánska, Norska a Švédska), se rozpadla a Gustav I. Vasa byl roku 1521 zvolen regentem Švédska; dánský král propříště vládl již jen dvěma zemím, Dánsku a Norsku.

Kristián se pokusil omezit pro něj ponižující vliv šlechty a říšské rady; z toho těžila vzkvétající města i obchodníci, jež sílili i vůči hanze. Také obyvatelstvo země profitovalo z jeho politiky zaměřené proti všemohoucnosti šlechty. Šlechta se ovšem postavila proti Kristiánovi jak v Dánsku, tak v Norsku a přiměla ho v roce 1523 k útěku do Nizozemí; na dánský a norský trůn po něm nastoupil v roce 1523 jeho strýc Frederik I. Dánský.

Sesazen z trůnu

[editovat | editovat zdroj]

Třebaže Kristiánův švagr, císař Karel V., ho kvůli špatnému zacházení se svou sestrou Isabelou nepodporoval, pokusil se Kristián v letech 15311532 o znovuovládnutí Norska, avšak neúspěšně. Po své porážce neměl jinou volbu než se vrátit k jednání s Frederikem I. do Kodaně. Zde byl jat a vězněn nejprve na zámku Sonderburg ve velmi tvrdých podmínkách. Ty od roku 1540 několikrát král Kristián III. zmírnil a od roku 1549 nechal Kristiána II. převézt na zámek Kalundborg, kde ten pak žil v relativně snesitelných poměrech až do své smrti v roce 1559.

U měšťanů a sedláků se nicméně těšil velké oblibě i po svém sesazení. To se projevilo v občanské válce v letech 15341536, jež propukla v městech Malmö a Kodaň s cílem přivést opět Kristiána II. na trůn a v níž došlo i k povstání sedláků pod vedením Skippera Clementa.

Vývod z předků

[editovat | editovat zdroj]
 
 
 
 
 
Kristián V. Oldenburský
 
 
Dětřich Oldenburský
 
 
 
 
 
 
Agnes z Hohnsteinu
 
 
Kristián I. Dánský
 
 
 
 
 
 
Gerhard VI. Holštýnsko-Rendsburský
 
 
Helvig Holštýnsko-Rendsburská
 
 
 
 
 
 
Kateřina Alžběta Brunšvicko-Lüneburská
 
 
Jan I. Dánský
 
 
 
 
 
 
Bedřich I. Braniborský
 
 
Jan Braniborsko-Kulmbašský
 
 
 
 
 
 
Alžběta Bavorská
 
 
Dorotea Braniborská
 
 
 
 
 
 
Rudolf III. Saský
 
 
Barbara Sasko-Wittenberská
 
 
 
 
 
 
Barbora Lehnická
 
'Kristián II. Dánský'
 
 
 
 
 
Fridrich I. Saský
 
 
Fridrich II. Saský
 
 
 
 
 
 
Kateřina Brunšvicko-Lüneburská
 
 
Arnošt Saský
 
 
 
 
 
 
Arnošt Habsburský
 
 
Markéta Habsburská
 
 
 
 
 
 
Cimburgis Mazovská
 
 
Kristina Saská
 
 
 
 
 
 
Arnošt Bavorský
 
 
Albrecht III. Bavorský
 
 
 
 
 
 
Alžběta Visconti
 
 
Alžběta Bavorská
 
 
 
 
 
 
Erik I. Brunšvicko-Grubenhagenský
 
 
Anna Brunšvicko-Grubenhagensko-Einbecká
 
 
 
 
 
 
Alžběta Brunšvicko-Göttingenská
 

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]
Předchůdce:
(regent) Sten Sture mladší
Znak z doby nástupu Švédský král
15201521
Znak z doby konce vlády Nástupce:
Gustav I. Vasa