Heřman z Reichenau
Blahoslavený Heřman z Reichenau | |
---|---|
mnich | |
Narození | 18. července 1013 Altshausen |
Úmrtí | 24. září 1054 (ve věku 41 let) Reichenau |
Svátek | 25. září |
Rodiče | Wolfrad II Graf von Aleshausen[1] a Hiltrude von Trauchburg und Saulgau[1] |
Státní občanství | Svatá říše římská |
Řád | Řád svatého Benedikta |
Vyznání | křesťanství |
Blahořečen | 1863 (potvrzení kultu) |
Úřady | mnich |
Uctíván církvemi | římskokatolická církev a církve v jejím společenství |
Atributy | řeholní oděv |
multimediální obsah na Commons | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Blahoslavený Heřman z Reichenau, známý též jako Hermannus Contractus, německy Hermann der Lahme (18. července 1013 v Altshausenu – 24. září 1054 v klášteře Reichenau) byl středověký kronikář, učenec, básník a skladatel.
Život
[editovat | editovat zdroj]Heřman byl syn hraběte Wolfrada II. z Altshausenu. Byl tělesně postižený a celý život byl připoután na vozíku a pouze obtížně mluvil. Roku 1020 vstoupil do kláštera Reichenau, kde působil v době vlády opata Berna přes 30 let jako jeden z největších učenců své doby.
Činnost
[editovat | editovat zdroj]K jeho nejznámějším dílům patří Chronicon, analistické podání světových dějin od Kristova narození do roku 1054, v jejímž vedení pokračoval jeho žák Bertold z Reichenau, který ji dovedl do roku 1080. Heřman se kromě toho věnoval také matematice, astronomii, mechanice a hudbě. Byl nejenom hudebním teoretikem, ale také skladatelem – bývají mu připisovány mariánské antifony Salve Regina a Alma Redemptoris Mater).
V benediktinském řádu je uctíván jako světec, jeho kult potvrdil papež bl. Pius IX. roku 1863. Jeho památka je slavena 25. září.
Dílo
[editovat | editovat zdroj]Historická díla
[editovat | editovat zdroj]- Chronicon. Vydání: MGH Scriptores 5: Annales et chronica aevi Salici. Herausgegeben von Georg Heinrich Pertz u. a. Hannover 1844, S. 67–133 [1].
- Martyriologium
Matematika a astronomie
[editovat | editovat zdroj]- Liber de mensura astrolabii
- De utilitatibus astrolabii libri duo
- De mense lunari
- De horlogiorum compositione
- Regulae in computum
- De conflictu arithmimachiae
- Qualiter multiplicationes fiant in abaco
- De geometria
Básnické dílo
[editovat | editovat zdroj]- Carmen de octo vitiis principalibus
Teoretické spisy o hudbě
[editovat | editovat zdroj]- De monochordo
- Opuscula musica
- De musica: notová teorie, kterou vyvinul, je popsána ve spise De musica.
- Sekvence:
- Sequentia de beata Maria virgine (Oesch, str. 145: Heřmanovo autorství nelze prokázat, připisováno také Heinrichovi, Gottschalkovu učiteli)
- Grates honos hierarchia
- Rex regum Dei Agne
- Benedictio trinae unitati (připisováno)
- Exurgat totus almiphonus (připisováno)
- Antifony: Heřmanovi je často připisováno autorství antifon Alma Redemptoris Mater a Salve Regina.
- Historien:
- Afra-Officium, ed. Brambach 1892.
- další, pravděpodobně se nedochovaly, podle spisu Vita jeho žáka Bertholda
Liturgické skladby
[editovat | editovat zdroj]- vydány Guido Maria Drevesem
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]Literatura
[editovat | editovat zdroj]- SCHAUBER, Vera; SCHINDLER, Hanns Michael. Rok se svatými. 2. vyd. Kostelní Vydří: Karmelitánské nakladatelství, 1997. 702 s. ISBN 80-7192-304-4.
- Berthold von Reichenau: Visa seu Elogium. (Gedenkschrift für seinen Lehrer)
- Heinrich Hansjakob: Hermann, der Lahme von der Reichenau. Sein Leben und seine Wissenschaft. 1875
- Wilhelm Wattenbach: Hermann von Reichenau. In: Allgemeine Deutsche Biographie (ADB). Band 12, Duncker & Humblot, Leipzig 1880, s. 164 n.
- Agnes Herkommer: Herimann der Lahme. Hermannus Contractus. 1947 (3. Auflage, Neuling, Schwäbisch Gmünd 1981, ISBN 3-922859-00-3)
- Josef Anton Amann: Der selige Hermann. Der lahme Benediktinermönch von Reichenau. Höchst/Vorarlberg 1948
- Franz Brunhölzl: Hermann von Reichenau Archivováno 11. 6. 2020 na Wayback Machine.. In: Neue Deutsche Biographie (NDB). Bd. 8, Duncker & Humblot, Berlin 1969, s. 649 n.
- Werner Bergmann: Innovationen im Quadrivium des 10. und 11. Jahrhunderts. Studien zur Einführung von Astrolab und Abakus im lateinischen Mittelalter. Stuttgart 1985 (Sudhoffs Archiv, Beihefte, 26)
- Arno Borst: Wie kam die Arabische Sternkunde ins Kloster Reichenau?, Uvk Univers.–Vlg Konstanz 1988, ISBN 3-87940-355-4
- Friedrich Wilhelm Bautz: Hermann von Reichenau In: Biographisch-Bibliographisches Kirchenlexikon (BBKL). Band 2, Hamm 1990, ISBN 3-88309-032-8, Sp. 751–753.
- Arno Borst: Mönche am Bodensee. 4. Auflage, Thorbecke, Sigmaringen 1994, ISBN 3-7995-5006-2
- Walter Berschin, Martin Hellmann: Hermann der Lahme. Gelehrter und Dichter (1013–1054). 2. erweiterte Auflage, Mattes, Heidelberg 2005, ISBN 3-930978-81-4
Beletrie
[editovat | editovat zdroj]- Dokonalá svoboda – život Heřmana z Altshausenu, životopisný román ISBN 80-7178-491-5
- Odkaz – Po stopách Heřmana z Reichenau, životopisný román Marie Calasanz Ziescheové. ISBN 80-71925-87-X
Související články
[editovat | editovat zdroj]Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]- Obrázky, zvuky či videa k tématu Heřman z Reichenau na Wikimedia Commons
- švýcarské stránky s mnoha jeho texty online – nefunkční odkaz !
- Hermann Contractus heslo v Catholic Encyclopedia