Julius I.

Julius I.
Svatý; Julius I.
	35. papež
Církev	římskokatolická
Pontifikát začal	6. února 337
Pontifikát skončil	12. dubna 352
Předchůdce	Marek
Nástupce	Liberius
Osobní údaje
Datum narození	???
Místo narození	Řím, Itálie
Datum úmrtí	12. dubna 352
Místo úmrtí	Řím, Itálie
Svatořečení
Svátek	12. dubna
Uctíván církvemi	římskokatolická církev,; řeckokatolická církev a další církve ve společenství se Svatým stolcem,; pravoslavná církev,; anglikánská církev,; luteráni
	Seznam papežů nosících jméno Julius; multimediální obsah na Commons; citáty na Wikicitátech
	Některá data mohou pocházet z datové položky.

Svatý Julius I. byl papežem mezi lety 337 a 352.

Život

Po velmi krátké vládě a smrti papeže Marka zůstal papežský stolec z neznámých důvodů po čtyři měsíce uprázdněný. Teprve 6. února 337 byl zvolen novým papežem Julius I.

Papež Julius I. se narodil v Římě a jeho otec se jmenoval Rusticus. Je znám hlavně svou úlohou, kterou sehrál proti další heretické skupině, ariáncům.

Následovníci Eusebia z Nikomédie, který byl v této době patriarchou v Konstantinopoli, obnovili své snahy o sesazení alexandrijského biskupa Athanasia. Na synodu v Antiochii v roce 341 se rozhodli vyslat delegáty k císaři Constantovi a papeži Juliovi. Julius, který byl odpůrcem ariánství a podporoval Athanasia, pozval obě znepřátelené strany na synod, který by za papežova předsednictví o věci rozhodl. Na tuto nabídku však východní biskupové nepřistoupili.

Po tomto, již druhém, vyhnání z Alexandrie se Athanasius uchýlil do Říma a byl synodem svolaným papežem do Říma v roce 342 potvrzen ve funkci biskupa. Na synodu svolaném do Sardicy v Illyrii (dnešní Sofia) následujícího roku byl verdikt potvrzen. Tohoto synodu se účastnilo 76 východních biskupů, kteří synod opustili a obratem se sešli ve Philippopolisu a usnesli se na sesazení papeže Julia, Athanasia a dalších. Západní biskupové odpověděli stejnou klatbou, a tak vzniklo první schizma mezi Východem a Západem. Tři sta zbývajících západních biskupů pokračovalo v zasedání koncilu v Sardice. Potvrdili výsledky římského synodu a uznali oficiálně římský biskupský stolec za odvolací orgán ve sporech mezi jednotlivými biskupy. To byl jeden z prvních úředních aktů, kterým se de jure uznává primát římského biskupa (papeže) nad ostatními křesťanskými obcemi. Východ toto rozhodnutí však nepřijal. Teprve v roce 347 někteří z ariánských biskupů požádali o znovupřijetí do jednoty s římskou církví.

Po těchto zkušenostech vydal papež nařízení, aby kněží své rozepře předkládali pouze církevnímu soudu. Připisuje se mu též nařízení, aby všechny církevní události byly zaznamenávány zvláštními notáři a uchovávány i s příslušnou dokumentací. Založil tak de facto Archiv svaté stolice. Od jeho doby jsou Vánoce slaveny 25. prosince a patrně za jeho vlády vznikl v Římě u kostela sv. Vavřince za hradbami první ženský klášter.

Papež Julius zemřel 12. dubna 352. Okolnosti jeho smrti nejsou známy, ale brzy jej křesťané začali uznávat jako svatého. Pohřben byl na Kalepodiově hřbitově na Via Aurelia a již roku 354 byl jako světec zařazen do římského kalendáře.

Katolická církev uctívá jeho památku v den jeho úmrtí.

Odkazy

Literatura

SCHAUBER, Vera; SCHINDLER, Hanns Michael. Rok se svatými. 2. vyd. Kostelní Vydří: Karmelitánské nakladatelství, 1997. 702 s. ISBN 80-7192-304-4.
VONDRUŠKA, Isidor. Životopisy svatých v pořadí dějin církevních. Praha: Ladislav Kuncíř, 1930. Dostupné online.

Související články

Seznam světců a mučedníků katolické církve

Externí odkazy

Obrázky, zvuky či videa k tématu Julius I. na Wikimedia Commons
Julius I. na www.abcsvatych.com
Dějiny papežství (česky)^{[nedostupný zdroj]}
Katolická encyklopedie (angl)

Pahýl

Tento článek je příliš stručný nebo postrádá důležité informace.
Pomozte Wikipedii tím, že jej vhodně rozšíříte. Nevkládejte však bez oprávnění cizí texty.

Papežové

Seznam papežů

1.–4. století	Petr Linus Anaklét Klement I. Evaristus Alexandr I. Sixtus I. Telesforus Hyginus Pius I. Anicetus Soter Eleutherus Viktor I. Zefyrinus Kalixt I. Urban I. Poncián Anterus Fabián Kornélius Lucius I. Štěpán I. Sixtus II. Dionýsius Felix I. Eutychianus Caius Marcellinus Marcellus I. Eusebius Miltiades Silvestr I. Marek Julius I. Liberius Damasus I. Siricius Anastasius I.

5.–8. století	Inocenc I. Zosimus Bonifác I. Celestýn I. Sixtus III. Lev I. Veliký Hilarius Simplicius Felix II. Gelasius I. Anastasius II. Symmachus Hormisdas Jan I. Felix III. Bonifác II. Jan II. Agapetus I. Silverius Vigilius Pelagius I. Jan III. Benedikt I. Pelagius II. Řehoř I. Veliký Sabinianus Bonifác III. Bonifác IV. Deusdedit Bonifác V. Honorius I. Severinus Jan IV. Theodor I. Martin I. Evžen I. Vitalianus Adeodatus Donus Agatho Lev II. Benedikt II. Jan V. Konon Sergius I. Jan VI. Jan VII. Sisinius Konstantin Řehoř II. Řehoř III. Zachariáš Štěpán II. Pavel I. Štěpán III. Hadrián I. Lev III.

9.–12. století	Štěpán IV. Paschal I. Evžen II. Valentin Řehoř IV. Sergius II. Lev IV. Benedikt III. Mikuláš I. Veliký Hadrián II. Jan VIII. Marinus I. Hadrián III. Štěpán V. Formosus Bonifác VI. Štěpán VI. Roman Theodor II. Jan IX. Benedikt IV. Lev V. Sergius III. Anastasius III. Lando Jan X. Lev VI. Štěpán VII. Jan XI. Lev VII. Štěpán VIII. Marinus II. Agapetus II. Jan XII. Lev VIII. Jan XIII. Benedikt VI. Benedikt VII. Jan XIV. Jan XV. Řehoř V. Silvestr II. Jan XVII. Jan XVIII. Sergius IV. Benedikt VIII. Jan XIX. Benedikt IX. Silvestr III. Benedikt IX. Řehoř VI. Klement II. Benedikt IX. Damasus II. Lev IX. Viktor II. Štěpán IX. Mikuláš II. Alexandr II. Řehoř VII. Viktor III. Urban II. Paschalis II. Gelasius II. Kalixt II. Honorius II. Inocenc II. Celestýn II. Lucius II. Evžen III. Anastasius IV. Hadrián IV. Alexandr III. Lucius III. Urban III. Řehoř VIII. Klement III. Celestýn III. Inocenc III.

13.–16. století	Honorius III. Řehoř IX. Celestýn IV. Inocenc IV. Alexandr IV. Urban IV. Klement IV. Řehoř X. Inocenc V. Hadrián V. Jan XXI. Mikuláš III. Martin IV. Honorius IV. Mikuláš IV. Celestýn V. Bonifác VIII. Benedikt XI. Klement V. Jan XXII. Benedikt XII. Klement VI. Inocenc VI. Urban V. Řehoř XI. Urban VI. Bonifác IX. Inocenc VII. Řehoř XII. Martin V. Evžen IV. Mikuláš V. Kalixt III. Pius II. Pavel II. Sixtus IV. Inocenc VIII. Alexandr VI. Pius III. Julius II. Lev X. Hadrián VI. Klement VII. Pavel III. Julius III. Marcellus II. Pavel IV. Pius IV. Pius V. Řehoř XIII. Sixtus V. Urban VII. Řehoř XIV. Inocenc IX. Klement VIII.

17. století–současnost	Lev XI. Pavel V. Řehoř XV. Urban VIII. Inocenc X. Alexandr VII. Klement IX. Klement X. Inocenc XI. Alexandr VIII. Inocenc XII. Klement XI. Inocenc XIII. Benedikt XIII. Klement XII. Benedikt XIV. Klement XIII. Klement XIV. Pius VI. Pius VII. Lev XII. Pius VIII. Řehoř XVI. Pius IX. Lev XIII. Pius X. Benedikt XV. Pius XI. Pius XII. Jan XXIII. Pavel VI. Jan Pavel I. Jan Pavel II. Benedikt XVI. František

Nejsou zde uvedeni vzdoropapežové. Papežové vyznačení tučně jsou katolickou církví titulováni jako svatí.