Mistrovství světa v judu
Mistrovství světa v judu je sportovní akce s velmi dlouhou historií od roku 1956. Pořadatelem je Mezinárodní judistická federace založená v roce 1951.
Předolympijská forma mistrovství světa před rokem 1964 byla v disciplíně bez rozdílu vah. V průběhu let však tato disciplína byla ve sportovním (olympijském) judu zcela vytlačena soutěžemi ve váhových kategoriích. Poslední sportovní disciplínou v judu je vysoce prestižní soutěž týmů.
Historie
[editovat | editovat zdroj]Sportovní zápolení v judu (šiai) zaznamenalo velký rozmach v 50. letech 20. století. Kvůli nejednotnému systému udělování technických stupňů v Evropě (EJU), Asii (Kodokan) apod. se na prvních mistrovství světa bojovalo pouze v kategorii bez rozdílu technických stupňů později bez rozdílu vah.
První mistrovství světa se konalo v roce 1956 a se začleněním juda na olympijské hry se poprvé zavedli váhové kategorie. Nejprve čtyři a od roku 1967 do roku 1975 bylo kategorií šest. Po letních olympijských hrách v roce 1976 přibyly další dvě kategorie a tento počet osmi kategorií trvá do dnešní doby. V posledních letech je pouze snaha judisticky méně atraktivní kategorii bez rozdílu vah vyčlenit z hlavního turnaje mistrovství světa.
Od roku 1956 do roku 1975 mohli startovat v jednotlivých kategoriích dva reprezentanti z jedné země. Se zvýšením počtu kategorií od roku 1977 se počet snížil na jednoho reprezentanta z dané země. Od roku 1998 došlo k velmi podstatné změně limitů váhových kategorií, se kterou se řada výborných judistů nedokázala poprat. Další podstatnou změnou byl rok 2010, kdy se opět zavedla možnost startu dvou reprezentantů z jedné země ve váhové kategorii. Pro kategorii bez rozdílu vah byl tento počet zvýšen na čtyři reprezentanty.
Ženy se původně judu věnovali v rámci sebeobrany a zdravého životního stylu. Od 70. let začali soupeřit i mezi sebou a v roce 1980 měli své první mistrovství světa. V prvních letech dominovali především západní judistky (Evropanky a Američanky). Ve východních zemích včetně Japonska byl tento proces pomalejší. V Japonsku například zpopularizovala ženské judo až v 90. letech 20. století Rjóko Taniová.
V 60. letech byl za mistrovství světa považován olympijský turnaj v roce 1964, ale v té době ještě nebylo zcela zřejmé zdali bude judo v budoucnosti olympijským sportem. V dnešní době se podle všech dostupných informací se turnaj na LOH 1964 za mistrovství světa nepovažuje.
Jednotlivé ročníky a vítězové ve váhových kategoriích
[editovat | editovat zdroj]Muži
[editovat | editovat zdroj]Ženy
[editovat | editovat zdroj]Pořadí národů
[editovat | editovat zdroj]- 1965-2021
- do pořadí národů nejsou započítány výsledky ze soutěží bez rozdílu vah a soutěží týmů.
- medaile již neexistujících zemí (Sovětský svaz, Československo, Jugoslávie) jsou rozdělené mezi nástupnické země podle klíče, kde se judista v daném období vrcholově připravoval. V případě Vladimíra Kocmana a Pavla Petřikova to bylo v Banské Bystrici, proto jsou jejich medaile z roku 1981 započítané Slovensku.
- reprezentantům Kosova nebylo v některých zemích umožněno startovat pod svojí vlajkou, startovali tak pod vlajkou Mezinárodní judistické federace a při vítězství hrála olympijská hymna. Získané medaile jsou však v tabulce započítané dohromady pod Kosovo.
- výsledky Ruské judistické federace (RJF) jsou započítány Rusku
Pořadí | Stát | Muži | Ženy | Muži + Ženy | Celkem | První medaile | |||||||||
---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
Zlato | Stříbro | Bronz | Zlato | Stříbro | Bronz | Zlato | Stříbro | Bronz | |||||||
1 | Japonsko | 81 | 46 | 47 | 45 | 46 | 42 | 126 | 92 | 89 | 307 | 1965 | |||
2 | Francie | 20 | 16 | 21 | 31 | 16 | 41 | 51 | 32 | 62 | 145 | 1971 | |||
3 | Jižní Korea | 24 | 8 | 37 | 5 | 1 | 15 | 29 | 9 | 52 | 90 | 1965 | |||
4 | Spojené království | 3 | 3 | 13 | 13 | 10 | 19 | 16 | 13 | 32 | 61 | 1967 | |||
5 | Kuba | 2 | 6 | 7 | 13 | 15 | 26 | 15 | 21 | 33 | 69 | 1973 | |||
6 | Čína | 0 | 0 | 3 | 15 | 9 | 9 | 15 | 9 | 12 | 36 | 1984 | |||
7 | Rusko | 14 | 16 | 42 | 0 | 2 | 8 | 14 | 18 | 50 | 83 | 1965 | |||
8 | Německo | 8 | 12 | 31 | 5 | 10 | 22 | 13 | 22 | 53 | 88 | 1967 | |||
9 | Nizozemsko | 6 | 10 | 11 | 6 | 9 | 32 | 12 | 19 | 43 | 74 | 1965 | |||
10 | Gruzie | 9 | 11 | 28 | 0 | 0 | 0 | 9 | 12 | 27 | 48 | 1967 | |||
11 | Brazílie | 4 | 7 | 14 | 3 | 5 | 16 | 7 | 12 | 30 | 49 | 1971 | |||
12 | Belgie | 1 | 5 | 7 | 4 | 8 | 9 | 5 | 13 | 16 | 34 | 1979 | |||
13 | Itálie | 0 | 5 | 9 | 5 | 3 | 8 | 5 | 8 | 17 | 30 | 1975 | |||
14 | Severní Korea | 0 | 3 | 4 | 5 | 2 | 4 | 5 | 5 | 8 | 18 | 1975 | |||
15 | Španělsko | 2 | 2 | 3 | 2 | 7 | 9 | 4 | 9 | 12 | 25 | 1989 | |||
16 | Spojené státy | 2 | 3 | 7 | 2 | 5 | 9 | 4 | 8 | 16 | 28 | 1965 | |||
17 | Mongolsko | 2 | 2 | 9 | 2 | 1 | 8 | 4 | 3 | 15 | 24 | 1989 | |||
18 | Rakousko | 1 | 1 | 3 | 3 | 1 | 6 | 4 | 2 | 9 | 15 | 1980 | |||
19 | Ukrajina | 1 | 5 | 11 | 2 | 1 | 1 | 3 | 6 | 12 | 21 | 1973 | |||
20 | Polsko | 2 | 1 | 13 | 1 | 1 | 10 | 3 | 2 | 23 | 28 | 1971 | |||
21 | Řecko | 3 | 2 | 1 | 0 | 0 | 1 | 3 | 2 | 2 | 7 | 2005 | |||
22 | Írán | 3 | 0 | 5 | 0 | 0 | 0 | 3 | 0 | 5 | 8 | 2001 | |||
23 | Kolumbie | 0 | 0 | 0 | 3 | 0 | 3 | 3 | 0 | 3 | 6 | 2009 | |||
24 | Maďarsko | 2 | 4 | 8 | 0 | 2 | 5 | 2 | 6 | 13 | 21 | 1979 | |||
25 | Kazachstán | 2 | 5 | 4 | 0 | 0 | 1 | 2 | 5 | 5 | 12 | 2001 | |||
26 | Portugalsko | 2 | 0 | 3 | 0 | 5 | 2 | 2 | 5 | 5 | 12 | 1995 | |||
27 | Izrael | 1 | 1 | 2 | 1 | 2 | 3 | 2 | 3 | 5 | 10 | 1991 | |||
28 | Uzbekistán | 2 | 3 | 5 | 0 | 0 | 0 | 2 | 3 | 5 | 10 | 1999 | |||
29 | Kanada | 0 | 2 | 7 | 2 | 0 | 1 | 2 | 2 | 8 | 12 | 1965 | |||
30 | Argentina | 0 | 0 | 0 | 2 | 2 | 1 | 2 | 2 | 1 | 5 | 1995 | |||
31 | Česko | 2 | 0 | 3 | 0 | 0 | 1 | 2 | 0 | 4 | 6 | 1991 | |||
32 | Kosovo | 0 | 0 | 0 | 2 | 0 | 4 | 2 | 0 | 4 | 6 | 2013 | |||
33 | Ázerbájdžán | 1 | 6 | 11 | 0 | 0 | 3 | 1 | 6 | 14 | 21 | 1991 | |||
34 | Slovinsko | 0 | 1 | 0 | 1 | 3 | 8 | 1 | 4 | 8 | 13 | 2005 | |||
35 | Srbsko | 1 | 1 | 1 | 0 | 0 | 1 | 1 | 1 | 2 | 4 | 2017 | |||
36 | Černá Hora | 1 | 1 | 0 | 0 | 0 | 0 | 1 | 1 | 0 | 2 | 1989 | |||
37 | Tunisko | 1 | 0 | 2 | 0 | 0 | 1 | 1 | 0 | 3 | 4 | 2001 | |||
38 | Chorvatsko | 0 | 0 | 1 | 1 | 0 | 0 | 1 | 0 | 1 | 2 | 1981 | |||
39 | Venezuela | 0 | 0 | 0 | 1 | 0 | 0 | 1 | 0 | 0 | 1 | 1984 | |||
40 | Rumunsko | 0 | 1 | 4 | 0 | 3 | 5 | 0 | 4 | 9 | 13 | 1981 | |||
41 | Austrálie | 0 | 0 | 0 | 0 | 3 | 3 | 0 | 3 | 3 | 6 | 1982 | |||
42 | Turecko | 0 | 2 | 4 | 0 | 0 | 3 | 0 | 2 | 7 | 9 | 1995 | |||
43 | Švýcarsko | 0 | 2 | 1 | 0 | 0 | 2 | 0 | 2 | 3 | 5 | 1993 | |||
44 | Estonsko | 0 | 2 | 1 | 0 | 0 | 0 | 0 | 2 | 1 | 3 | 1999 | |||
45 | Švédsko | 0 | 1 | 1 | 0 | 1 | 0 | 0 | 2 | 1 | 3 | 1986 | |||
46 | Bělorusko | 0 | 1 | 6 | 0 | 0 | 1 | 0 | 1 | 7 | 8 | 1985 | |||
47 | Egypt | 0 | 1 | 3 | 0 | 0 | 0 | 0 | 1 | 3 | 4 | 1985 | |||
48 | Moldavsko | 0 | 1 | 3 | 0 | 0 | 0 | 0 | 1 | 3 | 4 | 1997 | |||
49 | Bulharsko | 0 | 1 | 2 | 0 | 0 | 0 | 0 | 1 | 2 | 3 | 1981 | |||
50 | Slovensko | 0 | 1 | 1 | 0 | 0 | 0 | 0 | 1 | 1 | 2 | 1981 | |||
51 | Norsko | 0 | 0 | 0 | 0 | 1 | 1 | 0 | 1 | 1 | 2 | 1982 | |||
52 | Alžírsko | 0 | 1 | 0 | 0 | 0 | 1 | 0 | 1 | 1 | 2 | 2005 | |||
53 | Portoriko | 0 | 0 | 0 | 0 | 1 | 1 | 0 | 1 | 1 | 2 | 1986 | |||
54 | Litva | 0 | 0 | 2 | 0 | 0 | 0 | 0 | 0 | 2 | 2 | 1981 | |||
55 | Spojené arabské emiráty | 0 | 0 | 2 | 0 | 0 | 0 | 0 | 0 | 2 | 2 | 2014 | |||
56 | Finsko | 0 | 0 | 1 | 0 | 0 | 0 | 0 | 0 | 1 | 1 | 1981 | |||
57 | Nový Zéland | 0 | 0 | 0 | 0 | 0 | 1 | 0 | 0 | 1 | 1 | 1986 | |||
58 | Tchaj-wan | 0 | 0 | 0 | 0 | 0 | 1 | 0 | 0 | 1 | 1 | 1987 | |||
59 | Lotyšsko | 0 | 0 | 1 | 0 | 0 | 0 | 0 | 0 | 1 | 1 | 1997 | |||
60 | Tádžikistán | 0 | 0 | 1 | 0 | 0 | 0 | 0 | 0 | 1 | 1 | 2007 | |||
61 | Arménie | 0 | 0 | 1 | 0 | 0 | 0 | 0 | 0 | 1 | 1 | 2009 | |||
61 | Bosna a Hercegovina | 0 | 0 | 0 | 0 | 0 | 1 | 0 | 0 | 1 | 1 | 2018 |
Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]- Obrázky, zvuky či videa k tématu Mistrovství světa v judu na Wikimedia Commons
- Mistrovství světa v letech 1987-2001
- Mistrovství světa v letech 1956-1985 (muži)
- Mistrovství světa v letech 1980-1986 (ženy)