Soluňská fronta
| Soluňská fronta | |||
|---|---|---|---|
| konflikt: První světová válka | |||
Britští vojáci na soluňské frontě, kolem roku 1917 | |||
| Trvání | 21. října 1915 – 30. září 1918 | ||
| Místo | Makedonie | ||
| Výsledek | Vítězství dohody, uzavřeno příměří s Bulharskem | ||
| Strany | |||
| |||
| Síla | |||
| |||
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |||
Soluňská či Makedonská fronta je termín, kterým se označuje oblast bojů na Balkáně během první světové války. Vznikla na podzim 1915 snahou Dohody pomoci Srbskému království v boji proti spojeným silám Německého císařství, Rakousko-Uherska a Bulharského carství. Posily Srbsku přišly příliš pozdě a v nedostatečném množství, takže nedokázaly pádu Srbska a jeho obsazení Ústředními mocnostmi zabránit. Navíc byla přítomnost dohodových jednotek komplikována politickou krizí v Řecku (v této době zde probíhal takzvaný národní rozkol). Později se podařilo dohodovým vojskům stabilizovat frontu od pobřeží Jaderského moře v Albánii až po řeku Strumu tekoucí částmi Řecka a Bulharska. Již před vyřešením národního rozkolu se přidali k dohodovým vojskům i Řekové.
Armády si po většinu času podél fronty podržely stejné postavení, a to až do září 1918, kdy začala spojenecká ofenzíva vedoucí ke kapitulaci Bulharska a osvobození Srbska. Na začátku tohoto měsíce totiž dostala vojska na Soluňské frontě rozkaz zahájit ofenzivu na území držené nepřítelem.[1] Hlavní úder ve směru na Kozjak, Sokol a Dobro Polje začal 15. září. S mohutnou francouzskou pomocí byla brzy poražena bulharská armáda a německá vojska se dala na útěk. V rozhodujícím střetu u města Demir Kapija na jihu severní Makedonie pak byla rakousko-německá armáda poražena a postup srbských vojsk na sever překonával pochodové tempo. Další významný střet, ve kterém Němci a Rakušané opět prohráli, byla bitva u Niše. Na konci října dosáhla srbská vojska spolu s francouzskými Bělehradu.
Vzhledem k tomu, že se dohodová (srbská) vojska tím pádem nacházela na samé hranici Rakousko-Uherska a samotná monarchie byla v rozkladu (Československo vyhlásilo nezávislost 28. října 1918, Stát Slovinců, Chorvatů a Srbů dne 1. listopadu 1918), zažádali uherští představitelé v poslední možné chvíli o příměří.[2] Dne 10. listopadu, deset dní po osvobození Bělehradu se totiž ještě francouzská armáda připravovala na překročení Dunaje a výpad do dolních Uher.
Reference
[editovat | editovat zdroj]V tomto článku byl použit překlad textu z článku Macedonian front na anglické Wikipedii.
Literatura
[editovat | editovat zdroj]- HRADEČNÝ, Pavel a kol. Dějiny Řecka. Praha: Lidové noviny, 1998. ISBN 80-7106-192-1.
Související články
[editovat | editovat zdroj]Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]Obrázky, zvuky či videa k tématu Soluňská fronta na Wikimedia Commons