Přídavné jméno

Přídavná jména jsou vlastnosti nebo vztahy podstatných jmen. V jazycích, které rozlišují rody, se přídavné jméno zpravidla shoduje s rodem podstatného jména, které rozvíjí. Ve větě mají nejčastěji funkci přívlastku shodného nebo doplňku.

Stupňování přídavných jmen

Přídavná jména lze stupňovat ve třech stupních:

stupeň – pozitiv – základní stupeň (Pavel je vysoký.)
stupeň – komparativ – porovnává dva subjekty (Pavel je vyšší než Petr.)
stupeň – superlativ – komparativně vymezuje jeden subjekt z celku (Pavel je nejvyšší ze třídy).

Nepravidelné stupňování přídavných jmen

Většina přídavných jmen se stupňuje pravidelně, některá však (zpravidla ta nejběžněji užívaná) nepravidelně (např. dobrý – lepší, špatný – horší).

Nepravidelné stupňování přídavného jména dobrý v některých jazycích

Vzájemná příbuznost indoevropských jazyků se projevuje mj. i v obdobných gramatických konstrukcích:

čeština: dobrý – lepší – nejlepší
angličtina: good – better – the best
němčina: gut – besser – der, die, das beste
latina: bonus – melior – optimus
španělština: bueno – mejor – el mejor

Neporovnávatelná přídavná jména, bez stupňování

Některá přídavná jména nemá smysl porovnávat, tedy ani stupňovat, protože buď platí, anebo ne:

konečný / nekonečný
těhotná
dokonalý
...

Tyto absolutní superlativy, binární, neporovnávatelné, zůstávají ve své základní formě, v prvním stupni.

Přídavná jména v češtině

Přídavná jména v češtině se dělí na tvrdá (skloňují se podle vzoru mladý), měkká (jarní) a přivlastňovací (otcův, matčin). U některých tvrdých přídavných jmen lze tvořit i krátké (jmenné) tvary: hladový – hladov, šťastný – šťasten, které se však užívají jen v 1. a výjimečně 4. pádě.

Další slovotvorba:

Některá přídavná jména jsou utvořena ze sloves (běžet – běžící),
z přídavných jmen se mohou tvořit příslovce (chytrý – chytře)
nebo podstatná jména (barevný – barevnost).
Některá přídavná jména jsou zpodstatnělá (ve větě mají funkci podstatných jmen) – např. hajný, průvodčí, stříbrný, bytná, vstupné, hovězí

Přídavná jména v latině a románských jazycích

V latině se adjektiva skloňují podobně jako substantiva (až na malé odchylky), proto může bez větších problémů docházet k zpodstatňování adjektiv. Srov. např. latinský superlativ amicissimus („nejpřátelštější“) a již ustálené substantivum amicus („přítel“).

Toto kolísání mezi adjektivy a substantivy je patrné i v románských jazycích, kde jeden výraz může sloužit jednou jako adjektivum, podruhé jako substantivum; srov. italské slovo paziente – „trpělivý“ (adjektivum) i „pacient“ (substantivum). Týká se to zvláště původních latinských participií.

Sémantická adjektiva

Sémantická adjektiva, mezi něž kromě tradičních adjektiv patří též některé příslovce, zájmena a číslovky, se z tektogramatického hlediska dělí na:^[1]

pojmenovací sémantická adjektiva – mezi ně patří všechna tradiční adjektiva (s výjimkou přivlastňovacích), dále tradiční příslovce deadjektivní povahy (např. „hezky“ odvozené od „hezký“, „chladno“ od „chladný“)
určitá pronominální sémantická adjektiva ukazovací – ukazovací a identifikační zájmena v pozici syntaktického adjektiva (ten dům, takový přístup, tentýž problém, on už je takový)
neurčitá pronominální sémantická adjektiva – zájmena se sémantickým rysem neurčitosti a s adjektivní funkcí, tj. zájmena který a jaký nebo jejich neurčité, tázací, záporné a totalizační odvozeniny (některý, nijaký, každý, málokterý, jakýsi, žádný, veškerý, kdejaký, kterýpak…), pokud jsou v pozici syntaktického adjektiva,
určitá kvantifikační sémantická adjektiva – základní řadové číslovky v pozici syntaktického adjektiva, určité číslovky řadové (druhý, stý), souborové (dvoje, stery) a druhové (dvojí, sterý), odvozeniny základních číslovek, příslovce typu dvakrát nebo podruhé, číslovka tolik a její deriváty (tolikátý, tolikery, tolikerý), příslovce tolikrát a potolikáté
neurčitá kvantifikační sémantická adjektiva – základní neurčitá číslovka kolik, její neurčité, tázací, řadové, souborové a druhové odvozeniny (několik, kolikátý, kolikery…) a adverbiální odvozeniny (kolikrát, poněkolikáté)
kvantifikační sémantická adjektiva stupňovatelná – základní neurčité číslovky v pozici syntaktického adjektiva, lze-li je stupňovat (málo lidí, mnoho chyb) a příslovce typu málokrát > méňekrát > nejméňekrát.

Odkazy

Reference

↑ Kapitola 4.6. Podskupiny sémantických slovních druhů a jim přináležející gramatémy 4.6.2. Sémantická adjektiva, Anotace na tektogramatické rovině Pražského závislostního korpusu – Anotátorská příručka, Marie Mikulová a kol.

Související články

Externí odkazy

Obrázky, zvuky či videa k tématu přídavné jméno na Wikimedia Commons
Slovníkové heslo přídavné jméno ve Wikislovníku
Kategorie Adjektiva ve Wikislovníku
Encyklopedické heslo Adjektivum v Ottově slovníku naučném ve Wikizdrojích

Pahýl

Tento článek je příliš stručný nebo postrádá důležité informace.
Pomozte Wikipedii tím, že jej vhodně rozšíříte. Nevkládejte však bez oprávnění cizí texty.

[1] Kapitola 4.6. Podskupiny sémantických slovních druhů a jim přináležející gramatémy 4.6.2. Sémantická adjektiva, Anotace na tektogramatické rovině Pražského závislostního korpusu – Anotátorská příručka, Marie Mikulová a kol.

[1]