Poprad
Poprad | |
---|---|
Centrum Popradu | |
Poloha | |
Souřadnice | 49°3′17″ s. š., 20°18′4″ v. d. |
Nadmořská výška | 672 m n. m. |
Časové pásmo | UTC+01:00 (standardní čas) UTC+02:00 (letní čas) |
Stát | Slovensko |
Kraj | Prešovský |
Okres | Poprad |
Tradiční region | Spiš |
Administrativní dělení | 6 místních částí |
Poprad | |
Rozloha a obyvatelstvo | |
Rozloha | 63,11 km² |
Počet obyvatel | 49 855 (2021) |
Hustota zalidnění | 790 obyv./km² |
Správa | |
Status | město |
Starosta | Anton Danko (nezávislý) |
Vznik | 1250 |
Oficiální web | www |
mestskyurad | |
Adresa obecního úřadu | Mestský úrad Poprad Nábrežie Jána Pavla II. 2802/3 058 42 Poprad |
Telefonní předvolba | 052 |
PSČ | 058 01 |
Označení vozidel (do r. 2022) | PP |
multimediální obsah na Commons | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Poprad (maďarsky Poprád, německy Deutschendorf) je okresní město na severovýchodě Slovenska, v Prešovském kraji, 70 km západně od Prešova na stejnojmenné řece v Popradské kotlině. V roce 2015 zde žilo přes 52 000 obyvatel a bylo tak 10. největším slovenským městem. Město Poprad leží pod Tatrami a proto se nazývá i Vstupní brána do Vysokých Tater.
Historie
[editovat | editovat zdroj]Od dob stěhování národů bylo okolí dnešního Popradu osídleno Slovany. První písemná zmínka pochází z 16. března 1256 v darovací listině uherského krále Bély IV. Ve 13. století město kolonizovali Němci (1244/1268 villa Theutonicalis, 1256 Poprad), kteří postupně získali převahu (1300 Popprat, 1310 Villa Tedescha, 1328 Teutschendorff, 1346 Popradzaza) a stal se na čtyři století německým. V letech 1344–1412 patřil Poprad do Provincie 24 spišských měst a mezi lety 1412–1772 patřil Polsku jako Spišská zástava. V 17. století začal počet Němců klesat. V roce 1812 zde vznikl pivovar.[1] V roce 1871 byla vybudována Košicko-bohumínská dráha. V 1. polovině 20. století zde vznikla vagónka.[2]
Po vzniku Československé republiky Polsko obsadilo Oravu a Spiš. 24. prosince 1918 bylo v Popradu uzavřeno příměří a vytyčena demarkační linie a v lednu 1919 byla sporná území pod československou kontrolou. V roce 1923 se k městu připojila sousední Spišská Sobota, která je dnes městskou částí. Roku 1927 se sem přemístilo sídlo okresu, které bylo dosud ve Spišské Sobotě.
V roce 1942 byl ve městě zřízen sběrný tábor pro Židy a 25. března 1942 byl odtud vypraven jejich první transport do Osvětimi. Poprad byl osvobozen 28. ledna 1945 a po válce se s rozvojem zimních sportů stal výchozím bodem pro výpravy do Vysokých Tater. Na přelomu 50. a 60. let 20. století nastal rozvoj města podmíněný také rozhodnutím komunistického zřízení o sloučení okresů Kežmarok a Poprad. Roku 1999 Poprad neúspěšně kandidoval na pořádání Zimních olympijských her 2006.
Městské části
[editovat | editovat zdroj]V roce 1946 byl k Popradu administrativně připojeny okolní hornospišská města a obce, které dnes tvoří místní městské části:
Náboženství
[editovat | editovat zdroj]Ve měste působí Římskokatolická církev, Evangelická církev augsburského vyznání, Řeckokatolická církev, Pravoslavná církev, Apoštolská církev, Bratrská jednota baptistů, Církev Adventistů sedmého dne, svědkové Jehovovi a Křesťanské společenství Milost.
- Poprad
- Konkatedrála Sedmibolestné Panny Marie (římskokatolický)
- Kostel svatého Jiljí (římskokatolický)
- Kostel svatých Cyrila a Metoděje (římskokatolický)
- Chrám svatých Petra a Pavla (řeckokatolický)
- Chrám Povýšení svatého Kříže (pravoslavný)
- Kostel Svaté Trojice (luterský)
- Sál království svědků Jehovových
- Modlitebna KS Milost
- Velká
- Kostel svatého Jana (římskokatolický – salesiáni)
- Kostel Svaté Trojice (luterský)
- Modlitebna Bratrské jednoty baptistů
- Spišská Sobota
- Kostel svatého Jiří (římskokatolický)
- Luterský kostel
- Matejovce pri Poprade
- Kostel svatého Štěpána (římskokatolický)
- Luterský kostel
- Stráže pod Tatrami
- Kostel svatého Jana Křtitele (římskokatolický)
- Luterský kostel
- Kvetnica
- Kostel svaté Heleny (římskokatolický)
Doprava
[editovat | editovat zdroj]Z Popradu vedou silnice směrem na Polsko (67), Starou Ľubovňu (67) a (77), do Vysokých Tater (534) a přes Vernár (67) do Banské Bystrice či Rožňavy. V roce 2008 byl dokončen úsek dálnice D1 Mengusovce – Jánovce, který je částí evropské silnice E50. Městskou hromadnou dopravu zajišťuje 8 linek. V letech 1904–1906 byla mezi Popradem a Starým Smokovcem provozována trolejbusová doprava.
Zdejší železniční uzel leží na trati Košice–Žilina, která byla vybudována v letech 1870–1872 jako součást Košicko-bohumínské dráhy. Z Popradu do Žiliny bylo první železniční spojení 8. prosince 1871. V roce 1892 byla vybudována trať do Kežmarku a roku 1908 do Starého Smokovce v rámci Tatranské elektrické železnice.
Mezinárodní letiště Poprad – Tatry bylo vybudováno v roce 1938 a od roku 1943 je zde provozována pravidelná doprava. Leží 4 km severozápadně od centra města ve výšce 718 m n. m. a je nejvýše položeným letištěm pro střední a krátké lety ve střední Evropě. V roce 2015 odbavilo 85 100 cestujících.[3]
Pamětihodnosti
[editovat | editovat zdroj]Centrum městské části Spišská Sobota je od roku 1950 městská památková rezervace.
- Kostel sv. Jiří ve Spišské Sobotě připomínaný v roce 1273, přestavěný jako síňové dvoulodí ve slohu pozdní gotiky do roku 1464. Počátkem 16. století byla přistavěna kaple sv. Anny a sakristie, v roce 1598 pak samostatně stojící renesanční zvonice. Hlavní oltář od Mistra Pavla z Levoče pochází z roku 1516. Varhany z roku 1662 mají 814 píšťal.
- Kostel svatého Jiljí, slovensky Egídia, je gotická stavba postavená na místě staršího kostela stejného zasvěcení. Poprvé byl písemně zmíněn v roce 1326. Uvnitř je renesanční křtitelnice z roku 1646.
- Zvonice přistavěna koncem 16. století vedle kostela
- Kostel sv. Trojice z let 1829–1834 patří Evangelické církvi augsburského vyznání, jednolodní klasicistní stavba s emporami na bočních stranách. Oltář s obrazem Ukládání Krista do hrobu, stejně jako kazatelna, pochází z doby kolem roku 1838.
- Mariánský morový sloup
Významné osobnosti
[editovat | editovat zdroj]Rodáci
[editovat | editovat zdroj]- Tomáš Džadoň – slovenský umělec
- Lukáš Borzík – slovenský skladatel současné vážné hudby
- Ján Gallovič – slovenský herec
- Konex, vlastním jménem Daniel Galovič – hip-hopový producent, DJ a raper
- Daniela Hantuchová – slovenská tenistka
- Pavol Hurajt – slovenský biatlonista
- Július Šupler – slovenský hokejový trenér
- Arne Kroták – slovenský hokejový útočník
- Igor Rataj – slovenský hokejový útočník
- Peter Klouda – slovenský hokejový útočník
- Roman Tomas – slovenský hokejový útočník
- Patrik Ščibran – slovenský hokejový obránce
- Habart Wittlinger – bývalý slovenský hokejový útočník
- Ľubomír Pichoňský – bývalý slovenský hokejový útočník
- Miroslav Ihnačák – bývalý slovenský hokejový útočník
- Ján Smolko – bývalý slovenský hokejový obránce
- Jaroslav Slávik – slovenský sáńkař
- Ľubomír Mick – slovenský sáńkař
- Walter Marx – slovenský sáňkař
- Michal Malák – slovenský běžec na lyžích
- Martin Otčenáš – slovenský běžec na lyžích
- Matej Jurčo – slovenský profesionální cyklista
- Mária Gallíková – slovenská malířka
- Jan Brokoff – barokní sochař a řezbář
- Miloslav Turzák – slovenský malíř
- Martin Novák – slovenský spisovatel
- Milan Hamada – slovenský literární teoretik a kritik
- Milan Karabín – bývalý předseda Nejvyššího soudu Slovenské republiky
- Lukáš Fabinus Popradský – lektor školy v Prešově, autor první knihy na Slovensku – Exempla declinationum et conjugationum (1573)
- Tibor Kovalík – akademický malíř, organizátor kulturního života Slováků v Kanadě
- Vojtech Husz – botanik
- János Husz – evangelický kněz a entomolog – lepidopterolog
- Aurel Viliam Scherfel – lékárník, botanik, chemik
- Hugo Payer – učitel, publicista, spoluzakladatel a místopředseda Karpatského spolku
- Karol Toperczer – klavírista
- Stanislav Sulkovský – klavírista
- Miroslav Lajčák – ministr zahraničních věcí SR
- Gedeon Majunke – slovenský architekt
- Andrej Kiska – prezident Slovenské republiky, filantrop
- Peter Hámor – horolezec (pokořitel 12 osmitisícovek)
Studovali zde
[editovat | editovat zdroj]- Ľudovít Kubáni – slovenský básník, prozaik, literární kritik a dramatik.
- Elena Maróthy-Šoltésová – slovenská prozaička, redaktorka a publicistka.
- Peter Bondra – slovenský hokejový útočník.
- Rudolf Chmel – slovenský politik.
- Zora Kolínska – slovenská zpěvačka a herečka.
- Michal Sýkora – bývalý předseda ZMOS.
- Alexandra Pavelková – slovenská spisovatelka sci-fi literatury, recenzentka a překladatelka.
- Teofil Klas – slovenský básník a překladatel, tajemník Spolku slovenských spisovatelů.
Působili zde
[editovat | editovat zdroj]- Štefan Mnoheľ – slovenský kněz, politik a publicista.
- Štefan Strážay – slovenský básník.
- Ľubomír Goč – slovenský malíř.
- Jozef Majkut – slovenský akademický malíř.
Sport
[editovat | editovat zdroj]- HK Poprad - v současnosti hraje Slovenskou extraligu
- FK Poprad - v současnosti hraje 2. slovenskou fotbalovou ligu
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]V tomto článku byl použit překlad textu z článku Poprad na slovenské Wikipedii.
- ↑ Príbeh o tom, ako v Poprade pochovali 200-ročný pivovar [online]. 2017-03-01 [cit. 2021-12-28]. Dostupné online. (slovensky)
- ↑ O nás | Tatravagónka a.s., výroba vagónov a podvozkov. tatravagonka.sk [online]. [cit. 2021-12-28]. Dostupné online. (slovensky)
- ↑ BLAŽEJ, Ján. Vlani malo popradské letisko takmer trikrát viac cestujúcich. Trend.sk [online]. 2016-01-22 [cit. 2016-12-08]. Dostupné online.
Související články
[editovat | editovat zdroj]Literatura
[editovat | editovat zdroj]- Miriam LENGOVÁ, Remeslo, cech a obchod na Spiši do polovice 17. storočia. Marenčinprint Bratislava 2017
- Kolektiv autorů, editor Ivan Chalupecký, Dejiny Popradu. Košice 1998
Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]- Obrázky, zvuky či videa k tématu Poprad na Wikimedia Commons
- Průvodce Poprad ve Wikicestách
- Slovníkové heslo Poprad ve Wikislovníku
- (slovensky)(rusky)(německy)(polsky)(anglicky) Oficiální stránky města Popradu
- (slovensky)(anglicky) Dům fotografie Archivováno 5. 2. 2005 na Wayback Machine.
- Seznam děl v Souborném katalogu ČR, jejichž tématem je Poprad