Paul Cambon
| Paul Cambon | |
|---|---|
| Rodné jméno | Pierre Paul Cambon |
| Narození | 20. ledna 1843 bývalý 11. pařížský obvod |
| Úmrtí | 29. května 1924 (ve věku 81 let) 8. pařížský obvod |
| Alma mater | Právnická a ekonomická fakulta pařížské univerzity |
| Ocenění | velkokříž Řádu čestné legie velkokříž Královského řádu Viktoriina |
| Děti | Henri Cambon |
| Funkce | General secretary of prefecture of Bouches-du-Rhône (od 1871) General secretary of prefecture of Alpes-Maritimes (od 1871) Prefect of Aube (1872–1873) Prefect of Doubs (1876–1877) Prefect of Nord (1877–1882) … více na Wikidatech |
| Podpis | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Pierre Paul Cambon (20. ledna 1843 Paříž – 29. května 1924 Paříž) byl francouzský diplomat, jeden z architektů britsko-francouzské Srdečné dohody, který posléze přispěl také ke vzniku britsko-ruské smlouvy roku 1907.
Paul Cambon vystudoval práva na univerzitách v Oxfordu, Cambridge a v Edinburghu a po úspěšném absolutoriu (1870) působil jako tajemník budoucího politika Julese Ferryho, který byl tehdy starostou Paříže.
Svou diplomatickou kariéru zahájil roku 1882 v Tunisku, kde zastával nejprve pozici vyslance a následně post generálního rezidenta. V srpnu roku 1886 byl jmenován francouzským velvyslancem v Madridu, odkud se posléze roku 1890 přesunul na post francouzského velvyslance do Konstantinopole. Dne 8. prosince 1898 byl jmenován francouzským velvyslancem v Londýně, kde nahradil barona de Courcela. Na této pozici Cambon působil až do roku 1920.
Cambon byl blízkým přítelem francouzského ministra zahraničí Théophila Delcassé. Společně se svým bratrem Julesem a francouzským velvyslancem v Římě Camillem Barrerem tvořili tito muži diplomatický triumvirát, o který se Delcassé mohl v době svého působení na Quai d´Orsay opírat.
Roku 1883 stál Paul Cambon společně s Pierrem Foncinem u vzniku Alliance française.
Jeho bratr Jules Cambon byl také významným diplomatem, a významné diplomatické posty zastával rovněž jeho syn Henri Cambon.
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Literatura
[editovat | editovat zdroj]- EUBANK, Keith, Paul Cambon: Master Diplomatist, Westport 1978.
- CAMBON, Henri, Paul Cambon: Ambassadeur de France (1843–1924) par un diplomate, Paris 1937.
- VILLATE, Laurent, La République des diplomates. Paul et Jules Cambon, 1843–1935. Paris 2002.
Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]Obrázky, zvuky či videa k tématu Paul Cambon na Wikimedia Commons