Psychiatrická nemocnice
Psychiatrická nemocnice (též psychiatrická léčebna) je lékařské zařízení se specializací na léčbu závažných duševních onemocnění a toxikomanických závislostí hospitalizovaných pacientů obvykle na relativně dlouhou dobu. Tradice psychiatrických nemocnic v Evropě vznikla v roce 1784, kdy byla postavena vídeňská léčebna – věž Narrenturm.[1]
Charakteristika
[editovat | editovat zdroj]Psychiatrické nemocnice se mohou velmi lišit v metodice a postupu při léčbě. Některé se mohou specializovat pouze pro léčbu v krátkodobém horizontu, nebo jen ambulantní léčbu u méně vážných duševních poruch. Jiné se mohou specializovat na dočasnou nebo trvalou péči o pacienty, kteří v důsledku psychické poruchy vyžadují neustálý dohled, ošetřování nebo specializované a kontrolované prostředí. Pacienti jsou často přijati na základě dobrovolnosti, ale jednotlivec může být do nemocnice umístěn i na základě soudního rozhodnutí v případě, kdy může představovat značné nebezpečí pro sebe nebo své okolí.
Totalitní režimy někdy do psychiatrických nemocnic umisťují („uklízejí“) režimu nepohodlné osoby – v českých zemích bývá uváděn případ rolníka Augustina Navrátila.[zdroj?!]
V hovorové češtině má psychiatrická nemocnice řadu označení mezi něž patří blázinec, pakárna, šaškec, psychina, cvokárna či cvokhaus.
Psychiatrické nemocnice v České republice
[editovat | editovat zdroj]Do roku 2013 se v ČR používalo označení „psychiatrická léčebna“, které tehdy bylo nahrazeno termínem „psychiatrická nemocnice“.[2]
- Praha – Praha-Bohnice (zřízena 1904)
- Praha – Ústav pro choromyslné u svaté Kateřiny (zřízen 1822, zrušen 1826)
- střední Čechy – Kosmonosy (zřízena 1869) s dislokovaným pracovištěm v Sadské
- jižní Čechy – Lnáře (zřízena 1965)
- západní Čechy – Dobřany (zřízena 1880)
- severní Čechy – Horní Beřkovice (zřízena 1891), Petrohrad (zřízena 1952)
- východní Čechy – Havlíčkův Brod (zřízena 1928)
- jižní Morava – Brno-Černovice (zřízena 1863)
- západní Morava - Jihlava (zřízena 1902)
- střední Morava a slezský okres Jeseník – Šternberk (zřízena 1892)
- východní Morava - Kroměříž (zřízena 1909)
- severní Morava a Slezsko – Opava (zřízena 1889), Ostrava-Poruba
dětské psychiatrické nemocnice:
- Opařany (zřízena 1889, pro děti od 1924)
- Louny (zřízena 1961)
- Velká Bíteš (zřízena 1965)
- Liberec (Králův Háj, zřízena 1993)
protialkoholní léčebny:
- Bílá Voda (zřízena 1954)
- Červený Dvůr (zřízena 1966)
Psychiatrické nemocnice na Slovensku
[editovat | editovat zdroj]- Bratislava – Pezinok (zřízena 1924)
- západní Slovensko – Hronovce (zřízena 1951), Veľké Zálužie (zřízena 1957)
- střední Slovensko – Kremnica (zřízena 1959), Sučany (zřízena 1961)
- východní Slovensko – Plešivec (zřízena 1898), Michalovce
dětská psychiatrická nemocnice:
- Hraň (zřízena 1934)
protialkoholní a protidrogová léčebna:
- Predná Hora (zřízena 1973)
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ Narrenturm: Erstes Tollhaus am Platz Ulrike Abel-Wanek, Pharmazeutische Zeitung, 2007.
- ↑ VÁLKOVÁ, Hana. Z psychiatrických léčeben budou nemocnice. Zmizí doléčování, varuje lékař. iDNES.cz [online]. 2013-03-14 [cit. 2015-10-24]. Dostupné online.
Literatura
[editovat | editovat zdroj]- Zemské ústavy pro choromyslné v Čechách. Příprava vydání František S. Frabša, Antonín Heveroch. Praha: Zemský správní výbor v Čechách, 1926. Dostupné online. Dějiny péče o duševně choré v Čechách.
- SMOLÍK, D. Emanuel. Tajnosti šedého domu na "Větrném vršku" "U Karlova" v Praze. Praha: vl.n., 1889. Dostupné online. Spisek o žalostných poměrech panujících v ústavu pro choromyslné na Karlově v Praze koncem 19. století. Autor obviňuje zaměstnance i vedení zařízení z nehumánního zacházení se svěřenci ústavu a z celkové zanedbanosti a zastaralosti budov..
- STŘÍTESKÝ, Matěj. Právní odpovědnost v procesu reformy péče o duševní zdraví [online]. 2020-12-09, rev. 2022-02-21 [cit. 2022-07-09]. Dostupné online.
Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]- Obrázky, zvuky či videa k tématu psychiatrická nemocnice na Wikimedia Commons
- Encyklopedické heslo Blázinec v Ottově slovníku naučném ve Wikizdrojích