Přeskočit na obsah

Račice (okres Třebíč)

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Račice
Filiální kostel svatého Václava
Filiální kostel svatého Václava
Znak obce RačiceVlajka obce Račice
znakvlajka
Lokalita
Statusobec
Pověřená obecHrotovice
Obec s rozšířenou působnostíTřebíč
(správní obvod)
OkresTřebíč
KrajVysočina
Historická zeměMorava
StátČeskoČesko Česko
Zeměpisné souřadnice
Základní informace
Počet obyvatel91 (2024)[1]
Rozloha3,61 km²[2]
Katastrální územíRačice u Hrotovic
Nadmořská výška433 m n. m.
PSČ675 55
Počet domů38 (2021)[3]
Počet částí obce1
Počet k. ú.1
Počet ZSJ1
Kontakt
Adresa obecního úřaduRačice 5
675 55 Hrotovice
ou.racice@volny.cz
StarostaBc. Jakub Fukal
Oficiální web: www.hrotovicko.cz/racice/
Račice
Račice
Další údaje
Kód obce591521
Kód části obce137341
Geodata (OSM)OSM, WMF
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Jak číst infobox Zdroje k infoboxu a českým sídlům.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Vesnice Račice se nachází v okrese TřebíčKraji Vysočina. Žije zde 91[1] obyvatel.

Račice leží asi 9 km jihovýchodně od Třebíče a 20 km severovýchodně od Moravských Budějovic. Sousedními obcemi sídla jsou Zárubice, Hrotovice, Myslibořice, Odunec a Krhov.

První písemná zmínka o obci pochází z roku 1252, kdy jsou zmíněny v zakládací listině kláštera na Hradišti u Znojma louky u Račic, může se však jednat o zaniklé Račice u Jemnice. V roce 1279 však v listině o sporu mezi farářem z Kněžic Vojslavem a Zdislavou z Dubu je zmíněn jako svědek Kuna z Račic. V roce 1349 předala Eva z Račic práva na část majetku v Račicích svým bratrům Ctiborovi a Oldřichovi, roku 1358 pak Oldřichova manželka Eliška předala věno Mikulovi z Račic a ten pak věno předal své manželce. Jeniš z Račic se v roce 1366 spojil se synem a Žibřidovi (bratrovi Mikuly) prodali dvůr a část patronátu v Račicích. V roce 1368 pak Mikula koupil další část Račic od bratrů Adama a Peška. V roce 1376 však Žibřid majetek i děti předal do poručenství Arkleba z Říčan, následně brzy zemřel. V roce 1390 prodal Mikul synovi dvůr v Račicích a roku 1417 se jeho manželka se synem spojila a navýšili tak majetek ve vsi.[4][5]

V roce 1447 pak olomoucký děkan Petr z Račic prodal Jiřímu Bílému z Popic téměř celé Račice. Jiří pak získal i další část Račic od Mikuláše z Račic. Ale až do roku 1466 se s ním soudila Uršula z Račic o své dědictví. Po smrti Jiřího z Popic však jeho majetky v Račicích byly zadluženy a tak je získal Vaněk z Říčan, ale až roku 1480 prodali vesnici s dvěma dvory Hynkovi z Kukvic, nicméně opět nastaly soudní spory o majetek v Račicích. Postupně se soudily Dorota z Račic, Šťastna z Račic a Uršula z Račic. V roce 1492 pak Znata z Kukvic prodal veškerý majetek v Račicích Janovi Zelenému z Říčan, který již vlastnil blízký Krhov. Opět nastaly soudní spory, ale ty Jan Zelený vyřešil a postupně vyplatil nebo jinak zajistil spory a od roku 1493 byly Račice součástí krhovského panství.[4][5]

Syn Jana Zeleného Burian z Říčan panství postupně rozšiřoval a v roce 1570 pak postoupil vesnici Janu Zahradeckému ze Zahrádek, jeho syn Arnošt pak přikoupil i Hrotovice. Jeden z jeho potomků Jindřich pak roku 1643 prodal Krhov a okolní vesnice (Bačice, Udeřice, Račice, Odunec, Zárubice, Litovany) Janu Arnoštovi ze Scharfenberku. Roku 1681 obec získala pečeť. Následně pak majetek získal Ondřej Roden z Hirzenau, tomuto rodu Krhov patřil až do roku 1825. V roce 1826 majetek získal Hubert z Harnoncourtu[6] a v roce 1845 pak Jiří Sina. Od roku 1882 je byl majitelem Anton Dreher.[7]

V roce 1829 byl založen u vsi hřbitov. Roku 1853 byl důkladně rekonstruován kostel svatého Václava.[4] V roce 1992 byl v obci rozveden obecní vodovod a roku 1996 byl v domech rozveden plyn. Od roku 1997 byl postupně budován sportovní areál v obci. V roce 2017 byl představen nový územní plán obce.[8]

Do roku 1849 patřily Račice do krhovského panství, od roku 1850 patřily do okresu Hrotovice, pak do okresu Moravský Krumlov, v letech 1942 až 1945 okresu Moravské Budějovice a od roku 1960 do okresu Třebíč. Mezi lety 1850 a 1867 patřily Račice pod Krhov a mezi lety 1980 a 1990 byla obec začleněna pod Hrotovice, následně se obec osamostatnila.[9]

Vývoj počtu obyvatel Račic[10]
Rok 1869 1880 1890 1900 1910 1921 1930 1950 1961 1970 1980 1991 2001
Počet obyvatel 130 137 142 167 191 176 161 144 155 137 106 77 77

Obcí prochází silnice druhé třídy II/152.

Starostou je od 7. prosince 1990 Jiří Rosický.[11]

Volby do Poslanecké sněmovny

[editovat | editovat zdroj]
Volby do PSP ČR v obci Račice
2006[12] 2010[13] 2013[14] 2017[15] 2021[16]
1. ČSSD (40,81 %) KSČM (36,95 %) KSČM (32,07 %) ANO (38,0 %) ANO (35,84 %)
2. KSČM (28,57 %) ČSSD (23,91 %) ČSSD (28,3 %) STAN (12,0 %) SPD (20,75 %)
3. ODS (16,32 %) TOP 09 (21,73 %) ANO 2011 (22,64 %) KSČM (12,0 %) SPOLU (13,2 %)
účast 87,50 % (49 z 56) 85,19 % (46 z 54) 85,71 % (54 z 63) 79,37 % (50 z 63) 76,81 % (53 z 69)

Volby do krajského zastupitelstva

[editovat | editovat zdroj]
Volby do krajského zastupitelstva v obci Račice
1. 2. 3. účast
2000[17] KSČM (50 %) SNK (37,5 %) SV (12,5 %) 53,33 % (32 z 60)
2004[18] KSČM (37,14 %) SNK (22,85 %) KDU-ČSL (17,14 %) 63,63 % (35 z 55)
2008[19] ČSSD (39,47 %) KSČM (31,57 %) DOHODA pro Vysočinu (15,78 %) 70,37 % (38 z 54)
2012[20] KSČM (36,84 %) Pro Vysočinu (26,31 %) ČSSD (21,05 %) 65,52 % (38 z 58)
2016[21] ČSSD (32,25 %) STO (25,8 %) SPD+SPO (16,12 %) 46,27 % (31 z 67)
2020[22] STAN+SNK ED (39,39 %) ANO (18,18 %) KSČM (12,12 %) 46,48 % (33 z 71)
2024[23] ANO (68,42 %) ODS+TOP 09+STO (7,89 %) NeKa (5,26 %) 47,5 % (38 z 80)

Prezidentské volby

[editovat | editovat zdroj]

V prvním kole prezidentských voleb v roce 2013 první místo obsadil Miloš Zeman (12 hlasů), druhé místo obsadil Karel Schwarzenberg (11 hlasů) a třetí místo obsadil Jan Fischer (10 hlasů). Volební účast byla 82,76 %, tj. 48 ze 58 oprávněných voličů. V druhém kole prezidentských voleb v roce 2013 první místo obsadil Miloš Zeman (38 hlasů) a druhé místo obsadil Karel Schwarzenberg (12 hlasů). Volební účast byla 86,21 %, tj. 50 ze 58 oprávněných voličů.[24]

V prvním kole prezidentských voleb v roce 2018 první místo obsadil Miloš Zeman (19 hlasů), druhé místo obsadil Jiří Drahoš (16 hlasů) a třetí místo obsadil Marek Hilšer (5 hlasů). Volební účast byla 70,77 %, tj. 46 ze 65 oprávněných voličů. V druhém kole prezidentských voleb v roce 2018 první místo obsadil Miloš Zeman (25 hlasů) a druhé místo obsadil Jiří Drahoš (19 hlasů). Volební účast byla 69,84 %, tj. 44 ze 63 oprávněných voličů.[25]

V prvním kole prezidentských voleb v roce 2023 první místo obsadil Andrej Babiš (28 hlasů), druhé místo obsadil Petr Pavel (15 hlasů) a třetí místo obsadila Danuše Nerudová (13 hlasů). Volební účast byla 81,82 %, tj. 63 ze 77 oprávněných voličů. V druhém kole prezidentských voleb v roce 2023 první místo obsadil Andrej Babiš (39 hlasů) a druhé místo obsadil Petr Pavel (26 hlasů). Volební účast byla 85,53 %, tj. 65 ze 76 oprávněných voličů.[26]

Pamětihodnosti

[editovat | editovat zdroj]
  • Kostel svatého Václava v gotickém slohu
  • Sousoší svatého Kříže
  • Socha svatého Šebestiána
  • Kamenný kříž uprostřed hřbitova z roku 1727[4]
  • Pomník na návsi věnovaný Josefu Urbánkovi a Karolíně Urbánkové, umučeným za druhé světové války v koncentračním táboře Mauthausen
  1. a b Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích – k 1. 1. 2024. Praha: Český statistický úřad. 17. května 2024. Dostupné online. [cit. 2024-05-19].
  2. Český statistický úřad: Malý lexikon obcí České republiky – 2017. Český statistický úřad. 15. prosince 2017. Dostupné online. [cit. 2018-08-28].
  3. Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-04-18].
  4. a b c d Historie Račic [online]. Račice: Obec Račice [cit. 2021-11-14]. Dostupné online. 
  5. a b DVORSKÝ, František. Vlastivěda moravská - Hrotovský okres. Brno: Musejní spolek v Brně, 1916. 330 s. S. 220–228. 
  6. Z historie [online]. Hrotovice: Město Hrotovice [cit. 2021-08-07]. Dostupné online. 
  7. DVORSKÝ, František. Vlastivěda moravská - Hrotovský okres. Brno: Musejní spolek v Brně, 1916. 330 s. S. 140–145. 
  8. Investiční akce [online]. Račice: Obec Račice [cit. 2021-11-14]. Dostupné online. 
  9. ŠTARHA, Ivan. Historický lexikon obcí jižní, jihozápadní a jihovýchodní Moravy 1850-2009. Brno: Moravský zemský archiv v Brně, 2010. 383 s. ISBN 978-80-86931-59-3. S. 252. 
  10. Český statistický úřad. Historický lexikon obcí České republiky 1869–2005. Příprava vydání Balcar, Vladimír; Havel, Radek; Křídlo, Josef; Pavlíková, Marie; Růžková, Jiřina; Šanda, Robert; Škrabal, Josef. Svazek 1. Praha: Český statistický úřad, 2006. 2 svazky (760 s.). ISBN 80-250-1311-1. S. 590–591. 
  11. Zastupitelstva obce Račice [online]. Račice: Račice [cit. 2015-12-28]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2016-03-10. 
  12. Volby do Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky v roce 2006 [online]. ČSÚ [cit. 2022-03-15]. Dostupné online. 
  13. Volby do Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky v roce 2010 [online]. ČSÚ [cit. 2022-03-15]. Dostupné online. 
  14. Volby do Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky v roce 2013 [online]. ČSÚ [cit. 2022-03-15]. Dostupné online. 
  15. Volby do Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky v roce 2017 [online]. ČSÚ [cit. 2022-03-15]. Dostupné online. 
  16. Volby do Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky v roce 2021 [online]. ČSÚ [cit. 2022-03-15]. Dostupné online. 
  17. Volby do zastupitelstev krajů v Česku v roce 2000 [online]. ČSÚ [cit. 2024-10-14]. Dostupné online. 
  18. Volby do zastupitelstev krajů v Česku v roce 2004 [online]. ČSÚ [cit. 2024-10-14]. Dostupné online. 
  19. Volby do zastupitelstev krajů v Česku v roce 2008 [online]. ČSÚ [cit. 2024-10-14]. Dostupné online. 
  20. Volby do zastupitelstev krajů v Česku v roce 2012 [online]. ČSÚ [cit. 2024-10-14]. Dostupné online. 
  21. Volby do zastupitelstev krajů v Česku v roce 2016 [online]. ČSÚ [cit. 2024-10-14]. Dostupné online. 
  22. Volby do zastupitelstev krajů v Česku v roce 2020 [online]. ČSÚ [cit. 2024-10-14]. Dostupné online. 
  23. Volby do zastupitelstev krajů v Česku v roce 2024 [online]. ČSÚ [cit. 2024-10-14]. Dostupné online. 
  24. Volby prezidenta České republiky v roce 2013 [online]. ČSÚ [cit. 2022-03-15]. Dostupné online. 
  25. Volby prezidenta České republiky v roce 2018 [online]. ČSÚ [cit. 2022-03-15]. Dostupné online. 
  26. Volby prezidenta České republiky v roce 2023 [online]. ČSÚ [cit. 2023-02-15]. Dostupné online. 

Související články

[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]