Přeskočit na obsah

Vápovice

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Vápovice
Lokalita
Statusobec
Pověřená obecTelč
Obec s rozšířenou působnostíTelč
(správní obvod)
OkresJihlava
KrajVysočina
Historická zeměMorava
StátČeskoČesko Česko
Zeměpisné souřadnice
Základní informace
Počet obyvatel33 (2024)[1]
Rozloha1,99 km²[2]
Katastrální územíVápovice
Nadmořská výška544 m n. m.
PSČ588 56
Počet domů30 (2021)[3]
Počet částí obce1
Počet k. ú.1
Počet ZSJ1
Kontakt
Adresa obecního úřaduVápovice 23
588 56 Telč
obecvapovice@seznam.cz
StarostkaLudmila Havlová
Vápovice
Vápovice
Další údaje
Kód obce588105
Kód části obce176966
Geodata (OSM)OSM, WMF
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Jak číst infobox Zdroje k infoboxu a českým sídlům.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Vápovice (německy Wapowitz) jsou obec v okrese Jihlava v kraji Vysočina. Žije zde 33[1] obyvatel, což Vápovice řadí mezi obce v Česku s nejnižším počtem obyvatel.

Vesnice založená asi počátkem 16. století se zprvu patrně jmenovala Epovice. Základem jména vesnice bylo osobní jméno Epo či Epa, domácká podoba některého jména začínajícího Eber-, např. Eberhard, Ebermann. Přípona -ice (ve starší, obvykle písemně nedoložené podobě -ici) u místních jmen odvozených od osobního jména původně vyjadřovala obyvatele vsi (podřízené člověku daného jména). Počáteční E- se jednak po předložkách dloužilo, jednak samotné jméno splynulo s předložkou v do tvaru Vépovice (nepřímo doloženého německým zápisem Weppowitz), z nějž se vyvinulo Vejpovice, to pak bylo upraveno na domněle spisovné Vajpovice. Z něj se německým prostřednictvím vyvinul tvar Vápovice. Podoba jména v písemných pramenech: Wapowské (přídavné jméno, 1588), Wapowicz (1593), v Wapowiczích (1594), Wapowitz (1678, 1718, 1720), Wappwitz (1751), Wapowitz a Wapowice (1846, 1852), Wapowitz a Vapovice (1872), Vápovice (1881), Wapowitz a Vápovice (1885), Vápovice (1907 a 1924).[4] Místní jméno je rodu ženského, čísla pomnožného a genitiv zní Vápovic.

První písemná zmínka o obci pochází z roku 1529.[5]

Přírodní poměry

[editovat | editovat zdroj]

Nachází se sedm kilometrů severozápadně od Želetavy a devět kilometrů jihovýchodně od Telče. Geomorfologicky je oblast součástí Křižanovské vrchoviny a jejího podcelku Brtnická vrchovina, v jejíž rámci spadá pod geomorfologický okrsek Markvartická pahorkatina.[6] Průměrná nadmořská výška činí 544 metrů.[7]

Nejvyšší bod, Vápovická hora (629 m), stojí severozápadně od obce, týmž směrem leží i Vápovická Ostražka (599 m) Obcí protéká Vápovka, do níž se jižně od Vápovic vlévá bezejmenný tok, který tvoří jihozápadní hranici katastru. Severozápadní okraj území protéká Řečice. Severně od obce na Vápovce leží rybník.[8] U kapličky u odbočky ze státní silnice na obec Vápovice rostou dvě památné 21metrové lípy velkolisté, jejichž stáří bylo v roce 2008 odhadováno na 100 let.[9]

Obyvatelstvo

[editovat | editovat zdroj]

Podle sčítání 1930 zde žilo v 28 domech 143 obyvatel. 143 obyvatel se hlásilo k československé národnosti. Žilo zde 143 římských katolíků.[10]

Vývoj počtu obyvatel a domů (podle sčítání lidu)[11][12]
Rok 1869 1880 1890 1900 1910 1921 1930 1950 1961 1970 1980 1991 2001 2011 2021
Počet obyvatel 104 116 123 112 133 140 143 102 84 72 52 47 53 43 40
Počet domů 22 22 25 24 24 25 28 28 23 20 20 22 29 30 30

Obecní správa a politika

[editovat | editovat zdroj]

Obec má pětičlenné zastupitelstvo, v jehož čele stojí od roku 2010 starosta Jindřich Budař.

Období Voliči Účast v % Mandáty Výsledky Starosta
2002–2006 43 76,74 6 6 SNK Vápovice Ludmila Havlová
2006–2010 45 82,22 6 6 NEZÁVISLÍ Karel Krajíček
2010–2014 40 70,00 6 6 NEZÁVISLÍ KANDIDÁTI Jindřich Budař
2014–2018 36 72,22 5 5 SNK I Jindřich Budař

Vápovice jsou členem mikroregionů Telčsko a Sdružení pro likvidaci komunálního odpadu Borek a místní akční skupiny Mikroregionu Telčsko.

Hospodářství a doprava

[editovat | editovat zdroj]

V obci sídlí firma EUROISO CZ s.r.o.[13] Obcí prochází silnice III. třídy č. 4072, která se napojuje západně na komunikaci II. třídy č. 407 z Bohuslavic do Staré Říše.[14] Dopravní obslužnost zajišťují dopravci ICOM transport a ČSAD Jindřichův Hradec. Autobusy jezdí ve směrech Dačice, Nová Říše, Stará Říše, Telč, Jihlava, Želetava a Budeč.[15]

Pamětihodnosti

[editovat | editovat zdroj]
  • Výklenková kaplička při silnici do Nové Říše
  • Kamenný kříž na návsi
  • Zvonička na návsi
  1. a b Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích – k 1. 1. 2024. Praha: Český statistický úřad. 17. května 2024. Dostupné online. [cit. 2024-05-19].
  2. Český statistický úřad: Malý lexikon obcí České republiky – 2017. Český statistický úřad. 15. prosince 2017. Dostupné online. [cit. 2018-08-28].
  3. Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-04-18].
  4. HOSÁK, Ladislav; ŠRÁMEK, Rudolf. Místní jména na Moravě a ve Slezsku M-Ž. Svazek II. Praha: Academia, 1980. S. 663–664. 
  5. Český statistický úřad. Historický lexikon obcí ČR 1869 - 2005 - 1. díl [online]. 2007-03-03 [cit. 2013-03-03]. S. 568, záznam 103. Dostupné v archivu pořízeném dne 2021-12-15. 
  6. Geomorfologické členění ČR [online]. Česká geologická služba, 2015-01-01 [cit. 2015-02-17]. Dostupné online. 
  7. Vápovice [online]. Regionální informační servis, 2015-01-01 [cit. 2015-02-17]. Dostupné online. 
  8. Vápovice [online]. ČÚZK, 2015-01-01 [cit. 2015-02-17]. Dostupné online. 
  9. Lípy u kapličky [online]. AOPK ČR, 2015-01-01 [cit. 2015-02-17]. Dostupné online. 
  10. Statistický lexikon obcí v Republice československé 1930. Díl II. Země Moravskoslezská. Praha: Orbis, 1935. 212 s. S. 26. 
  11. Historický lexikon obcí České republiky 1869–2011 [online]. Praha: Český statistický úřad, rev. 2015-12-21 [cit. 2024-07-25]. Dostupné online. 
  12. Výsledky sčítání 2021 – otevřená data [online]. [cit. 2024-07-25]. Dostupné online. 
  13. Vápovice [online]. Živnostenský rejstřík, 2014-10-06 [cit. 2014-10-20]. Dostupné online. 
  14. Silniční a dálniční síť ČR [online]. ŘSD, 2014-07-01 [cit. 2014-10-20]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2016-04-05. 
  15. Vápovice [online]. Jízdní řády veřejné linkové osobní dopravy, 2014 [cit. 2014-10-20]. Dostupné online. 

Související články

[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]