Přeskočit na obsah

Vilém Petrželka

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Vilém Petrželka
Vilém Petrželka
Vilém Petrželka
Základní informace
Narození10. září 1889
Královo Pole
Rakousko-UherskoRakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Úmrtí10. ledna 1967 (ve věku 77 let)
Brno
ČeskoslovenskoČeskoslovensko Československo
Místo pohřbeníÚstřední hřbitov v Brně
Žánryklasická hudba a opera
Povoláníhudební skladatel, dirigent, hudební pedagog, klavírista, vysokoškolský učitel a publicista
Členem skupinČeská akademie věd a umění
Oceněnízasloužilý umělec
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Hrob Viléma Petrželky na Ústředním hřbitově v Brně

Vilém Petrželka (10. září 1889 Královo Pole[1]10. ledna 1967 Brno) byl český dirigent, hudební skladatel a pedagog.

Vilém Petrželka byl synem vojenského hudebníka. Od dětství hrál na housle, harmonium a akordeon. V roce 1905 nastoupil na varhanní školu v Brně, kde byl mimo jiné žákem Leoše Janáčka. V roce 1908 se stal učitelem na hudební škole v Zábřehu nad Odrou a v následujícím roce korepetitorem Východočeského divadla. Zde dostal příležitost i k dirigování.

V letech 19131914 absolvoval roční studijní pobyt v Praze, kde studoval skladbu u Vítězslava Nováka a hru na klavír u Karla Hoffmeistera. Po návratu do Brna se stal učitelem klavíru, harmonie a kontrapunktu na Filharmonické škole Besedy brněnské. Po vzniku brněnské konzervatoře v roce 1919 se stal na této škole profesorem skladby.

Po skončení 2. světové války působil na Janáčkově akademii múzických umění v Brně. V roce 1957 byl jmenován profesorem. Byl vynikajícím pedagogem. Z jeho tříd vzešla řada znamenitých moravských skladatelů.

Dílo (výběr)

[editovat | editovat zdroj]

Velká vokální díla

[editovat | editovat zdroj]
  • Modlitba k slunci op. 11 (kantáta, 1921)
  • Horník Pavel op. 33 (opera, 1938)
  • Námořník Mikuláš (kantáta pro sóla, vypravěče, smíšený sbor, orchestr, jazzový orchestr a varhany na text Jiřího Wolkera)

Orchestrální skladby

[editovat | editovat zdroj]
  • Pochod bohémů (1919)
  • Symfonie op. 13, Věčný návrat (1922–1923)
  • Dramatická ouvertura op. 26 (1932)
  • Partita pro smyčce op. 31 (1934)
  • Koncert pro housle a orchestr op.4
  • Moravský tanec
  • Pastorální symfonietta op. 51
  • IV. symfonie op. 56 (1955–1956)

Komorní hudba

[editovat | editovat zdroj]
  • Zimní nálada op. 1 (1907)
  • Smyčcový kvartet B-dur op. 2 (1910)
  • Smyčcový kvartet c-moll op. 6 (1915)
  • Z intimních chvil pro housle a klavír op. 9 (1918)
  • Fantasie pro smyčcový kvartet op. 19 (1927)
  • Sonáta pro violoncello op. 23 (1930)
  • Sonata pro housle a klavít op. 29 (1933)
  • Klavírní trio op. 32 (1937)
  • 4 Impromptus pro housle a klavír op. 36 (1940)
  • Divertimento pro dechový kvintet op. 39 (1941)
  • Serenáda pro flétnu, hoboj, klarinet, lesní roh, fagot, housle, violu violoncello a kontrabas (1945)
  • Smyčcový kvartet č. 5, op. 43 (1947)
  • Dvě skladby pro violoncello (nebo violu) a klavír op. 45 (1947)
  • Miniatury pro dechový kvintet (1953)
  • Sonatina pro housle a klavír (1953)
  • Suita pro smyčcový kvartet

Klavírní skladby

[editovat | editovat zdroj]
  • Andante cantabile
  • Drobné klavírní skladby
  • Svatební suita (1912)
  • Písně poezie i prozy op. 8 (1917)
  • Suita pro klavír op. 22 (1943)
  • Pět prostých skladeb op. 47
  • Pět nálad op. 55 (1954)
  • Živly, cyklus písní pro baryton a orchestr op. 7 (1917)
  • Samoty duše op. 10 (1919)
  • Cesta cyklus písní pro tenor a komorní orchestr op. 14 (1924)
  • Dvojí noc, Odpočinutí op. 25
  • Přírodní snímky op. 30 (1933)
  • Písně milostné op. 35 (1943)
  • Písně v lidovém tónu
  • Štafeta pro hlas a smyčcový kvartet
  • Jitřní píseň
  • Slováckou pěšinou op. 12 (1921)
  • To je má zem op. 37

Synovcem Viléma Petrželky byl herec, režisér, hudební skladatel a odbojář popravený nacisty Jaroslav Sadílek.[2]

Literatura

[editovat | editovat zdroj]
  • Československý hudební slovník osob a institucí II. (M–Ž), 1965, Státní hudební vydavatelství, Praha
  • Ivan Petrželka: Vilém Petrželka; Z jeho životních osudů neznámých a zapomínaných. Nakladatelství Šimon Ryšavý, Brno 2005
  • Ivan Petrželka: Vilém Petrželka: (1889-1967) : Soupis díla a bibliografie. Divadelní ústav, Hudební oddělení, 1988
  • Petrželka, Ivan : Vilém Petrželka a jeho žáci. Hrst momentek ze skladatelova působení. In: Leoš Janáček, jeho žáci, spolupracovníci a přátelé. Sborník z 22. ročníku muzikologické konference Janáčkiana (Ostrava 4. a 5. června 1998). Ostrava, Ostravská univerzita 2000, s. 41-48.
  • Trojan, Jan : Brněnští skladatelé první poloviny 20. století. In: Brněnská věda a umění meziválečného období (1918-1939) v evropském kontextu. Brno, Masarykova univ. 1993, s. 113-115.
  • Blatný, Pavel : Janáčkova škola a její odlesk v současnosti. In: Kapitoly z historie novodobé hudby na Moravě. Brno, Moravskoslezská akademie pro vzdělání, vědu a umění - Moravské zemské muzeum - Konvoj 2001, s. 6-10.
  1. Matriční záznam o narození a křtu farnost při kostele Nejsvětější Trojice v Brně-Králově Poli
  2. Jaroslav SadílekEncyklopedii dějin města Brna

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]