Gustav VI. Adolf

Gustav VI. Adolf
	král švédský
	Gustav VI. Adolf (listopad 1962)
Doba vlády	29. října 1950 – 15. září 1973
Úplné jméno	Oscar Fredrik Wilhelm Olaf Gustav VI. Adolf
Tituly	král švédský, princ dánský
Narození	11. listopadu 1882; Stockholm, Švédsko
Úmrtí	15. září 1973 (ve věku 90 let); Helsingborg, Švédsko
Pohřben	Kungliga begravningsplatsen
Předchůdce	Gustav V.
Nástupce	Karel XVI. Gustav
Manželky	Princezna Margaret z Connaughtu (1905–1920); Luisa Mountbattenová (1923–1965)
Potomci	Princ Gustav Adolf; Hrabě Sigvard Bernadotte z Wisborgu; Ingrid Švédská; Princ Bertil; Karel Jan Švédský
Dynastie	Bernadotte
Motto	Plikten framför allt = Povinnost především
Otec	Gustav V.
Matka	Viktorie Bádenská
Podpis
	Některá data mohou pocházet z datové položky.

Gustav VI. Adolf, celým jménem Oscar Fredrik Wilhelm Olaf Gustav VI. Adolf (11. listopadu 1882, Stockholm – 15. září 1973, Helsingborg)^[1] byl doposud věkově nejstarší^[2] švédský král (na trůn nastoupil v 67 letech) a archeolog. Založil Švédský archeologický institut v Římě či v řeckých Athénách.^[3]

Život

Gustavovy osobní kvality mu zajistily popularitu mezi Švédy, která napomohla tomu, aby se veřejné mínění obrátilo k zachování konstituční monarchie. Gustav měl mnoho odborných zájmů a svým záběrem, stejně jako neformálním a skromným vystupováním, si získal respekt. Záměrně se vyvarovával okázalosti. Ústavní reforma, dokončená v roce 1975, ovšem znovu oslabila moc panovníka ve prospěch volené vlády.

Rodina a potomstvo

Gustavovou první manželkou se stala princezna Margareta z Connaughtu, vnučka britské královny Viktorie. Setkali se v Káhiře, kde byl princ na studijní cestě k hrobkám faraónů. Její rodiče (Artur, vévoda z Connaughtu a Strathearnu, třetí syn královny Viktorie, a jeho manželka, pruská princezna Luisa Markéta), byli velmi spokojeni, neboť vévoda byl vnukem švédského krále a perspektivním následníkem švédského trůnu.

Po několika měsících zasnoubení se 15. června roku 1905 na hradě Windsor konala svatba a Margareta se stala vévodkyní ze Skåne. Když otec jejího manžela v roce 1907 nastoupil po smrti svého otce Oskara II. na švédský trůn, stal se Gustav jeho následníkem – korunním princem.

Jejich manželství je popisováno jako šťastné a rodina se rozrostla o pět rychle po sobě narozených dětí:

Gustav Adolf (22. dubna 1906 – 26. ledna 1947), vévoda z Västerbottenu, ⚭ 1932 Sibyla Sasko-Kobursko-Gothajská (18. ledna 1908 – 28. listopadu 1972)
Sigvard (7. června 1907 – 4. února 2002), vévoda z Uplandu, později hrabě z Wisborgu

⚭ 1934 Erica Maria Patzek (1911–2007), rozvod 1943

⚭ 1943 Sonja Christensen Robbert (1909–2004), rozvod 1961

⚭ 1961 Marianne Bernadotte (* 15. července 1924)

Ingrid (28. března 1910 – 7. listopadu 2000) ⚭ 1935 princ Frederik, dánský král v letech 1947–1972
Bertil (28. února 1912 – 5. ledna 1997), vévoda Hallandu, ⚭ 1976 Liliana Švédská (30. srpna 1915 – 10. března 2013)
Karel Jan (31. října 1916 – 5. května 2012), vévoda z Dalarny a hrabě z Wisborgu, ⚭ 1946 Elin Kerstin Margaretha Wijkmark (4. října 1910 – 11. září 1987)

Přes svého nejstaršího syna Gustava Adolfa je Gustav dědem současného švédského krále, přes svou jedinou dceru princeznu Ingrid pak i dědem současné dánské královny Markéty II. a titulární řecké královny Anne-Marie.

Manželství Gustava Adolfa a Margarety trvalo patnáct let – princezna zemřela 1. května 1920. Její smrt byla pro všechny velkou ztrátou, a to tím spíš, že byla právě v osmém měsíci těhotenství a čekala šesté dítě.

Se svou druhou manželkou Louisou Mountbatten, pravnučkou britské královny královny Viktorie se oženil 3. listopadu 1923. Z manželství se 30. května 1925 narodila mrtvá dcera, další děti již pár neměl.^[4] Gustav Adolf přežil i tuto svou druhou manželku, zemřela v roce 1965.

Nástupce

Gustav VI. Adolf zemřel ve věku devadesáti let na zápal plic. Oproti zažité tradici nebyl pohřben v kostele Riddarholmen, ale na královském hřbitově vedle svých dvou manželek.

Následník Gustava VI. Adolfa, jeho nejstarší syn Gustav Adolf, vévoda z Västerbottenu zemřel tragicky při leteckém neštěstí roku 1947. Nástupcem Gustava VI. Adolfa na švédském trůnu se tak po jeho smrti v roce 1973 stal jeho sedmadvacetiletý vnuk, stávající švédský král Karel XVI. Gustav.

Tituly a vyznamenání

Vývod z předků

Joséphine de Beauharnais mladší

Augusta Bavorská

Gustav V.

Fridrich Vilém Nasavsko-Weilburský

Vilém Nasavský

Luisa Isabela z Kirchbergu

Žofie Nasavská

Pavel Württemberský

Pavlína Württemberská

Šarlota Sasko-Hildburghausenská

Gustav VI. Adolf

Karel Fridrich Bádenský

Leopold I. Bádenský

Luisa Karolína z Hochbergu

Fridrich I. Bádenský

Gustav IV. Adolf

Žofie Vilemína Švédská

Frederika Dorotea Bádenská

Viktorie Bádenská

Fridrich Vilém III.

Vilém I. Pruský

Luisa Meklenbursko-Střelická

Luisa Pruská

Karel Fridrich Sasko-Výmarsko-Eisenašský

Augusta Sasko-Výmarská

Marie Pavlovna Romanovová

Odkazy

Reference

↑ Bernadotte
↑ Historická šlechta > Švédský král dostal rodokmen svých českých předků. www.historickaslechta.cz [online]. [cit. 2011-01-25]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2010-07-02.
↑ Heslo Gustav VI. Adolf na Cojeco encyklopedii
↑ Vládnoucí dynastie 20.-21. století. dynastie.ic.cz [online]. [cit. 2011-01-23]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2009-07-24.

Externí odkazy

Video o tomto panovníkovi
Obrázky, zvuky či videa k tématu Gustav VI. Adolf Švédský na Wikimedia Commons

[1] Bernadotte

[2] Historická šlechta > Švédský král dostal rodokmen svých českých předků. www.historickaslechta.cz [online]. [cit. 2011-01-25]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2010-07-02.

[3] Heslo Gustav VI. Adolf na Cojeco encyklopedii

[4] Vládnoucí dynastie 20.-21. století. dynastie.ic.cz [online]. [cit. 2011-01-23]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2009-07-24.

[1]

[2]

[3]

[4]