Sociálně demokratická strana Rakouska
| Sociálně demokratická strana Rakouska | |
|---|---|
| Sozialdemokratische Partei Österreichs | |
| Datum založení | 31. prosince 1888 |
| Předseda | Andreas Babler |
| Zakladatel | Victor Adler |
| Sídlo | Löwelstraße 18 1010 Vídeň |
| Ideologie | sociální demokracie pro-evropanismus |
| Politická pozice | středolevice |
| Mezinárodní org. | Progresivní aliance |
| Evropská strana | Strana evropských socialistů |
| Politická skupina EP | Pokrokové spojenectví socialistů a demokratů |
| Počet členů | 300 000 (stav: 2005) |
| Hymna | Lied der Arbeit |
| Barvy | |
| Oficiální web | http://www.spoe.at/ |
| Zisk mandátů ve volbách | |
| Národní rada: | 41/183
|
| Spolková rada: | 24/62
|
| Evropský parlament: | 5/18
|
| Vlajka strany | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Sociálně demokratická strana Rakouska (německy Sozialdemokratische Partei Österreichs, SPÖ) je rakouská středolevicová politická strana, která byla založena 31. prosince 1888. Členy strany byli a v jejím čele stáli významní politikové Rakouska jako Victor Adler, Karl Renner a Bruno Kreisky. Rakouskými kancléři byli také sociální demokraté Fred Sinowatz, Franz Vranitzky, Viktor Klima, Alfred Gusenbauer, Werner Faymann a Christian Kern.
Strana zvítězila v parlamentních volbách konaných 29. září 2013 před Rakouskou lidovou stranou (ÖVP)[1], se kterou od té doby tvořila první vládu Wernera Faymanna i následující dvě koaliční vlády. V parlamentních volbách roku 2017 však SPÖ skončila se ziskem 26,9 % hlasů druhá za ÖVP jen těsně před Svobodnou stranou Rakouska (FPÖ) a nedostala možnost se znovu podílet na vládě.
Historie
[editovat | editovat zdroj]Vývoj názvu
[editovat | editovat zdroj]| Český název | Německý název | Zkratka | Období |
|---|---|---|---|
| Sociálně demokratická strana dělnická | Sozialdemokratische Arbeiterpartei | SDAP | 1888–1934 |
| Rakouská socialistická strana | Sozialistische Partei Österreichs | SPÖ | 1945–1991 |
| Sociálně demokratická strana Rakouska | Sozialdemokratische Partei Österreichs | SPÖ | od roku 1991 |
Předsedové strany
[editovat | editovat zdroj]- 1945–1957 Adolf Schärf
- 1957–1967 Bruno Pittermann
- 1967–1983 Bruno Kreisky
- 1983–1988 Fred Sinowatz
- 1988–1997 Franz Vranitzky
- 1997–2000 Viktor Klima
- 2000–2008 Alfred Gusenbauer
- 2008–2016 Werner Faymann
- 2016 Michael Häupl
- 2016–2018 Christian Kern
- 2018–2023 Pamela Rendi-Wagner
- od 2023 Andreas Babler
Chyba při volbě předsedy
[editovat | editovat zdroj]V červnu 2023 došlo k situaci, kdy volební komise kvůli chybě oznámila nově zvoleným předsedou Hanse Petera Doskozila namísto skutečně zvoleného Andrease Bablera.[2]
Programové prohlášení
[editovat | editovat zdroj]Ve svém programovém prohlášení, přijaté na sjezdu strany v roce 1998, se sociálně demokratická strana zavázala k sociální demokracii, k hodnotám svobody, rovnosti, spravedlnosti, solidarity a plné zaměstnanosti.
V roce 2017 zrušila strana po třiceti letech zákaz,[3] tzv. Vranitzkého doktrínu (německy Vranitzky-Doktrin),[4][5] tj. vytváření koalice na spolkové úrovni se Svobodnou stranou Rakouska (FPÖ).[6]
Volební výsledky
[editovat | editovat zdroj]Volby do národní rady
[editovat | editovat zdroj]| Volby | Počet hlasů | Hlasy v % | + / - | Počet mandátů | + / - |
|---|---|---|---|---|---|
| 1970 | 2 221 981 | 48,4 % | ▲ +5,8 | 81 | ▲ +7 |
| 1971 | 2 280 168 | 50,0 % | ▲ +1,6 | 93 | ▲ +12 |
| 1975 | 2 326 201 | 50,4 % | ▬ +0,4 | 93 | ▬ ±0 |
| 1979 | 2 413 226 | 51,0 % | ▬ +0,6 | 95 | ▲ +2 |
| 1983 | 2 312 529 | 47,6 % | ▼ –3,4 | 90 | ▼ –5 |
| 1986 | 2 092 024 | 43,1 % | ▼ –4,5 | 80 | ▼ –10 |
| 1990 | 2 012 787 | 42,8 % | ▬ –0,3 | 80 | ▬ ± 0 |
| 1994 | 1 617 804 | 34,9 % | ▼ –7,9 | 65 | ▼ –15 |
| 1995 | 1 843 474 | 38,1 % | ▲ +3,2 | 71 | ▲ +6 |
| 1999 | 1 532 448 | 33,15 % | ▼ –4,91 | 65 | ▼ –6 |
| 2002 | 1 792 499 | 36,51 % | ▲ +3,36 | 69 | ▲ +4 |
| 2006 | 1 663 986 | 35,34 % | ▼ –1,17 | 68 | ▼ –1 |
| 2008 | 1 398 620 | 29,43 % | ▼ –8,3 | 57 | ▼ –11 |
| 2013 | 1 118 223 | 27,10 % | ▼ –2,16 | 53 | ▼ –4 |
| 2017 | 1 351 918 | 26,9 % | ▼ -0,2 | 52 | ▼ -1 |
| 2019 | 1 011 868 | 21,2 % | ▼ -5,7 | 40 | ▼ -12 |
| 2024 | 1 025 753 | 21,1 % | ▼ -0,1 | 41 | ▲ +1 |
Volby do Evropského parlamentu
[editovat | editovat zdroj]| Volební rok | Celkový počet hlasů | Hlasy v % | + / - | Počet mandátů | + / - |
|---|---|---|---|---|---|
| 1996 | 1 105 910 | 29,15 % | - | 6 | - |
| 1999 | 888 338 | 31,71 % | ▲ +2,56 | 7 | ▲ +1 |
| 2004 | 833 517 | 33,33 % | ▲ +1,6 | 7 | ▬ ±0 |
| 2009 | 680 041 | 23,74 % | ▼ −9,6 | 4 | ▼ −3 |
| 2014 | 680 180[7] | 24,1 % | ▲+0,40 | 5 | ▲+1 |
| 2019 | 903 151 | 23,9 % | ▼-0,20 | 5 | ▬ ±0 |
| 2024 | 818 287 | 23,2 % | ▼-0,7 | 5 | ▬ ±0 |
Graf volebních výsledků
[editovat | editovat zdroj]Členění strany
[editovat | editovat zdroj]Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ BERGER, Vojtěch; BARTOŠOVÁ, Simona. Velká koalice v Rakousku dostala zřejmě poslední šanci. Populisté slaví. iROZHLAS [online]. Český rozhlas, 2013-09-30 [cit. 2021-10-11]. Dostupné online.
- ↑ Volby předsedy dopadly opačně, oznámila rakouská sociální demokracie. Chyba se stala při sčítání. ČT24 [online]. 2023-06-05 [cit. 2023-06-05]. Dostupné online.
- ↑ Von der Vranitzky-Doktrin zum rot-blauen Pakt von Eisenstadt. Die Presse. 2017-06-03. Dostupné online [cit. 2017-10-11]. (německy)
- ↑ Verhältnis zur FPÖ – Nach 30 Jahren: Ende für SPÖ-„Vranitzky-Doktrin“. krone.at [online]. [cit. 2017-10-11]. Dostupné online. (německy)
- ↑ PINK, Oliver. Vranitzky-Doktrin im Wandel der Zeit. Die Presse. 2009-01-29. Dostupné online [cit. 2017-10-11]. (německy)
- ↑ Rakouští socialisté otevřeli cestu ke koalici s populisty z FPÖ. Týden.cz [online]. EMPRESA MEDIA, 2017-06-14 [cit. 2017-10-11]. Dostupné online.
- ↑ Archivovaná kopie. euwahl2014.bmi.gv.at [online]. [cit. 2015-11-15]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2016-07-02.
Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]Obrázky, zvuky či videa k tématu Sociálně demokratická strana Rakouska na Wikimedia Commons
- Oficiální stránky SPÖ
- Seznam děl v Souborném katalogu ČR, jejichž tématem je Sociálně demokratická strana Rakouska