Rudolf IV. Habsburský
| Rudolf IV. Habsburský | |
|---|---|
| Narození | 1. listopadu 1339 Vídeň |
| Úmrtí | 27. července 1365 (ve věku 25 let) Milán |
| Příčina úmrtí | mor |
| Místo pohřbení | Vévodská hrobka |
| Povolání | panovník |
| Nábož. vyznání | křesťanství |
| Choť | Kateřina Lucemburská (1353–1365)[1] |
| Rodiče | Albrecht II. Moudrý a Johana z Pfirtu |
| Rod | Habsburkové |
| Příbuzní | Markéta Habsburská, Albrecht III. Habsburský, Leopold III. Habsburský a Fridrich III. Habsburský (sourozenci) Karel IV. Lucemburský (tchán) |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Rudolf IV. Habsburský (1. listopadu 1339 – 27. červenec 1365 Milán) byl rakouský a korutanský vévoda a hrabě tyrolský z dynastie habsburské.
Život
[editovat | editovat zdroj]Rudolf byl prvním synem vévody Albrechta II. a Johany z Pfirtu, narodil se jako první dítě po patnáctiletém manželském soužití rodičů, což bylo patřičně oslaveno, neboť jeho příchod na svět znamenal rovněž vyvrácení fámy o otcově impotenci. Jako pětiletý byl 1344 zasnouben s Kateřinou, dcerou Karla IV. Zasnoubení obě strany potvrdily 1348, ale teprve po dosažení Rudolfovy fyzické zletilosti se o Velikonocích 1353 konala v Praze svatba.
Po otcově smrti roku 1358 převzal vládu v habsburských zemích a od jejího počátku dával najevo, že hodlá vlastní rod mocensky povznést. Neváhal se přitom uchýlit k použití listinných fals, zhotovených v letech 1358/59. Jejich prostřednictvím hodlal rozšířit své pravomoci a výsady na úkor císaře Svaté říše římské. Soubor privilegií, vydaných samotným Caesarem a Neronem, však Karla IV. nepřesvědčil o oprávněnosti Rudolfových nároků. Aliance, kterou uzavřel s polským králem Kazimírem III. Velikým a uherským králem Ludvíkem I. Velikým, byla sice namířena proti Karlu IV., nicméně ten ji roku 1364 zmařil sjednáním smlouvy o vzájemném nástupnictví mezi Lucemburky a Habsburky v případě úplného vymření jedné z dynastií.
Roku 1363 přiměl Rudolf tyrolskou hraběnku Markétu Maultasch, dceru někdejšího českého krále Jindřicha Korutanského, aby Habsburkům postoupila Tyroly. Následný spor s Wittelsbachy o toto území přerušilo roku 1364 uzavřené příměří. Celé Rudolfovo počínání charakterizuje snaha, ba přímo posedlost vyrovnat se Karlovi IV. Projevilo se to např. roku 1359 v zahájení přestavby monumentálně pojaté katedrály svatého Štěpána ve Vídni, roku 1365 v zřízení vídeňské univerzity i v záměru vybudovat ucelený komplex habsburských držav, které by sahaly od horního Rýna až k uherské hranici.
Vévoda Rudolf zemřel v mladém věku, nestačil zplodit žádné potomky. Vdova Kateřina se sice znovu provdala, ale byla pohřbena vedle svého muže ve Vévodské hrobce v dómu sv. Štěpána ve Vídni.[2]
Vývod z předků
[editovat | editovat zdroj]| Albrecht IV. Habsburský | ||||||||||||
| Rudolf I. Habsburský | ||||||||||||
| Hedvika z Kyburgu | ||||||||||||
| Albrecht I. Habsburský | ||||||||||||
| Burkhard III. z Hohenbergu | ||||||||||||
| Gertruda z Hohenbergu | ||||||||||||
| Mechtilda z Tübingenu | ||||||||||||
| Albrecht II. Moudrý | ||||||||||||
| Menhard I. Tyrolský | ||||||||||||
| Menhard II. Tyrolský | ||||||||||||
| Adéla Tyrolská | ||||||||||||
| Alžběta Goricko-Tyrolská | ||||||||||||
| Ota II. Bavorský | ||||||||||||
| Alžběta Bavorská | ||||||||||||
| Anežka Brunšvická | ||||||||||||
| Rudolf Habsburský | ||||||||||||
| Ulrich II. z Pfirtu | ||||||||||||
| Theobald I. z Pfirtu | ||||||||||||
| Anežka z Vergy | ||||||||||||
| Oldřich III. z Pfirtu | ||||||||||||
| Gauthier z Klingenu | ||||||||||||
| Kateřina z Klingenu | ||||||||||||
| Žofie z Froburgu | ||||||||||||
| Johana z Pfirtu | ||||||||||||
| Hugo III. Burgundský | ||||||||||||
| Renaud Burgundský | ||||||||||||
| Adéla Meranská | ||||||||||||
| Johana Burgundská | ||||||||||||
| Amadeus Neufchâtelský | ||||||||||||
| Guillemette Neufchâtelský | ||||||||||||
| Jordana z Arbergu | ||||||||||||
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ Dostupné online. [cit. 2020-08-07].
- ↑ www.genealogie-mittelalter.de. www.genealogie-mittelalter.de [online]. [cit. 2009-12-30]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2011-05-25.
Literatura
[editovat | editovat zdroj]- KRIEGER, Karl-Friedrich. Habsburkové ve středověku. Od Rudolfa I. (1218–1291) do Fridricha III. (1415–1493). Praha: Argo, 2003. 254 s. ISBN 80-7203-453-7.
- HAMANNOVÁ, Brigitte. Habsburkové. Životopisná encyklopedie. Praha: Brána ; Knižní klub, 1996. 408 s. ISBN 80-85946-19-X.
- ČORNEJ, Petr; KUČERA, Jan Pavel; VANÍČEK, Vratislav, a kol. Evropa králů a císařů : významní panovníci a vládnoucí dynastie od 5. století do současnosti. Praha: Ivo Železný, 1997. 410 s. ISBN 80-237-3511-X.
- NIEDERSTÄTTER, Alois. Österreichische Geschichte 1278–1411. Die Herrschaft Österreich : Fürst und Land im Spätmittelalter. Wien: Ueberreuter, 2001. 519 s. ISBN 3-8000-3526-X. (německy)
Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]Obrázky, zvuky či videa k tématu Rudolf IV. Habsburský na Wikimedia Commons
- Rudolfova hlava na náhrobku ve Stephansdomu[nedostupný zdroj]
- Rudolfova listina z 31. 12. 1360[nedostupný zdroj]
- (německy) Listina z roku 1363 o převodu Tyrolska na rakouské vévody Archivováno 18. 5. 2009 na Wayback Machine.
| Předchůdce: Albrecht II. |
Rakouský a štýrský vévoda 1358–1365 |
Nástupce: Albrecht III. |
| Předchůdce: Albrecht II. |
Korutanský vévoda Rudolf II. 1358–1365, do roku 1362 s Fridrichem I. |
Nástupce: Albrecht III. |
| Předchůdce: Markéta I. Menhard III. |
Tyrolský hrabě Rudolf 1363–1365 |
Nástupce: Leopold I. |
| Předchůdce: – |
Kraňský vévoda 1364–1365 |
Nástupce: Albrecht I. Leopold |