Stanislav II. August Poniatowski

Stanislav II. August Poniatowski
Stanislav II. August Poniatowski
Rodné jméno	Stanisław Antoni Poniatowski
Narození	17. ledna 1732; Voŭčyn
Úmrtí	12. února 1798 (ve věku 66 let); Petrohrad
Příčina úmrtí	cévní mozková příhoda
Místo pohřbení	Kostel svaté Kateřiny (1798–1938); Kostel Nejsvětější Trojice (1938–1988); Bazilika svatého Jana Křtitele (od 1995)
Bydliště	Petrohrad
Povolání	diplomat a voják
Ocenění	Řád bílé orlice (1756); Řád sv. Ondřeje (1764); Řád černé orlice (1764); královský společník Královské společnosti (1766); rytíř Řádu sv. Alexandra Něvského (1797); … více na Wikidatech
Nábož. vyznání	katolicismus
Partner(ka)	Magdalena Agnieszka Sapiehová; Elżbieta Szydłowská; Kateřina II. Veliká
Děti	Michal Grabowski; Izabela Grabowská; Stanisław Grabowski; Anna Petrovna Ruská; Michał Cichocki; Kazimierz Grabowski; … více na Wikidatech
Rodiče	Stanislav Poniatowski a Konstancja Czartoryska
Rod	Poniatowští
Příbuzní	Kazimír Poniatowski, František Poniatowski, Ondřej Poniatowský, Michal Jiří Poniatovský, Izabella Poniatowská, Ludovika Marie Poniatowská a Alexandr Poniatowski (sourozenci); Josef Antonín Poniatowský (synovec)
Funkce	velký litevský stolník (1755–1764); polský král (1764–1795); poslanec Sejmu Polsko-litevské unie; přemyšlský starosta
Podpis
	multimediální obsah na Commons
	Některá data mohou pocházet z datové položky.

Stanisław August Poniatowski, jako král Stanislav II. (17. ledna 1732 Wołczyn – 12. února 1798 Petrohrad, Rusko), byl polský král v letech 1764–1795.

Narodil se do zámožné rodiny. Byl synem hraběte Stanislava Poniatowského a Konstancje Czartoryské.^[2] Do roku 1764 působil jako diplomat. V roce 1764 se souhlasem ruské imperátorky Kateřiny II. Veliké byl pomocí polského sněmu zvolen králem Polska.^[3]^[4]^[5] Jeho předchůdcem byl velkokníže litevský a saský kurfiřt August III. Polský. Rozhodující krizí Stanisławovy vlády byla barská konfederace, která vedla k prvnímu rozdělení Polska^[6], ke kterému došlo v roce 1772.

Za svůj život měl celkem 3 děti (2 syny a 1 dceru).

Zemřel 12. února v roce 1798. Příčinou smrti byla mrtvice. Jeho tělo bylo pohřbeno v kostele v Petrohradě. Od roku 1990 se jeho ostatky nachází v katedrále ve Varšavě.

Jedná se o jednu z nejkontroverznějších postav polské historie.^[2]

Život

Mládí

Narodil se 17. ledna roku 1732 ve Wołczynu. Byl čtvrtým synem princezny Czartoryské a hraběte Stanisława Poniatowského.^[2] Mezi jeho bratry patřili Kazimierz Poniatowski a Franciszek Poniatowski, který trpěl epilepsií a Aleksander Poniatowski, dále pak Andrzej Poniatowski a Michał Jerzy Poniatowski. Mezi jeho synovce patřil princ Józef Antoiny Poniatowski, který byl polským generálem a maršálem Francie.^[7]^[8] Prvních několik let svého dětství strávil Stanisław v polském městě Gdaňsk. Později se jeho rodiče přestěhovali do Varšavy. Zpočátku ho vzdělávala jeho matka, až pár let poté soukromí učitelé. V roce 1748 se vydal na svou první zahraniční cestu.

Rodina

Stanisław se nikdy neoženil. V mládí se však zamiloval do své sestřenice Elżbiety Czartoryské, ale její otec August Aleksander Czartoryski s tím nesouhlasil, neboť si nemyslel, že je dostatečně zámožný.

Po svém nástupu na trůn se chtěl oženit s Kateřinou II. Velikou, avšak Kateřina prostřednictvím svého vyslance Rzewuskiho dala najevo, že si Stanisława nevezme.

Pár historiků věří, že o pár let později uzavřel tajný sňatek s Elżbietou Szydłowskou. Podle polské šlechtičny Wirydianny Fiszerowy se tato informace patrně rozšířila až po Stanisławově smrti.^[9]

Za svůj život měl Stanisław několik milenek, včetně Elżbiety Branické, která u něj pracovala jako poradce v oblasti politiky.

Potomci

Z morganatického vztahu s dlouholetou milenkou Elżbietou Grabowskou vzešli dva synové a dcera

Podle všeho byl i skutečným otcem dcery carevny Kateřiny II., Anny Petrovny (1757–1759); uvažuje se dokonce i o jeho otcovství prvorozeného syna Kateřiny II., pozdějšího cara Pavla I. (1754–1801). S Magdalenou Agnieszkou Lubomirskou měl dceru Konstancii a syna Michala Cichockého.

Vláda

Na polský trůn se Stanisław August dostal z vůle carevny Kateřiny II., jejímž oblíbencem (a snad i milencem) byl. Kateřina velmi dobře znala jeho mírnou povahu a viděla v něm povolný nástroj, s jehož pomocí bude možné posilovat ruský vliv v upadajícím polském státě. Stanisław se sice jako král snažil hájit zájmy země, ale k prosazení nutných reforem neměl ani autoritu, ani mocenskou základnu. Za jeho vlády proběhla všechna tři dělení Polska – po posledním z nich přestal stát úplně existovat. Stanisław August musel abdikovat (1795) a dožil v ruském exilu.

Úmrtí

Stanisław zemřel 12. února roku 1798 v důsledku mrtvice.^[10] Byl pohřben 3. března v kostele sv. Kateřiny v Petrohradě. Roku 1938 plánoval Sovětský svaz tento kostel zbourat, a proto byly jeho ostatky přeneseny do kostela ve Wołczynu, kde se Stanisław narodil.^[10] V roce 1990 bylo kvůli špatnému stavu budovy kostela jeho tělo ještě jednou exhumováno a následně převezeno do Polska do katedrály sv. Jana Křtitele ve Varšavě.

Odkazy

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Stanisław August Poniatowski, na anglické Wikipedii.

↑ Darryl Roger Lundy: The Peerage.
↑ ^a ^b ^c GRIBBLE, Francis. The comedy of Catherine the Great. London: [s.n.], 1912. Dostupné online. S. 48.
↑ EVERSLEY. [s.l.]: [s.n.], 1915. 39 s.
↑ LORD EVERSLEY. The Partitions of Poland. Londýn: [s.n.], 1915. Dostupné online.
↑ SZYNDLER, Bartłomiej. Racławice 1794. [s.l.]: Bellona 218 s. Dostupné online. (polsky)
↑ Barská konfederace. leporelo.info [online]. [cit. 2021-05-17]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2021-05-17.
↑ CALLIÈRES, F. de. Sztuka dyplomacji.... [s.l.]: [s.n.]
↑ DERNAŁOWICZ, M. Portret Familii. [s.l.]: [s.n.]
↑ FISZEROWA, Wirydianna. Dzieje moje własne. Varšava: [s.n.], 1998.
↑ ^a ^b MICHALSKI, Jerzy. Stanisław August Poniatowski, Polski Słownik Biograficzny,. [s.l.]: [s.n.], 2011. 638 s.

Externí odkazy

Obrázky, zvuky či videa k tématu Stanislav II. August Poniatowski na Wikimedia Commons
Osoba Stanislav II. August Poniatowski ve Wikicitátech
Polský král Stanislaus II. August Poniatowski
Portrét na hradě Červený Kameň

Předchůdce:
August III.

Polský král
Stanislav II.
1764–1795

Nástupce:
Alexandr II.
(od 1815)

[3913844e06e055e8cd81608f22bad0e604d89d2d-1] Darryl Roger Lundy: The Peerage.

[:0-2] GRIBBLE, Francis. The comedy of Catherine the Great. London: [s.n.], 1912. Dostupné online. S. 48.

[3] EVERSLEY. [s.l.]: [s.n.], 1915. 39 s.

[4] LORD EVERSLEY. The Partitions of Poland. Londýn: [s.n.], 1915. Dostupné online.

[5] SZYNDLER, Bartłomiej. Racławice 1794. [s.l.]: Bellona 218 s. Dostupné online. (polsky)

[6] Barská konfederace. leporelo.info [online]. [cit. 2021-05-17]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2021-05-17.

[7] CALLIÈRES, F. de. Sztuka dyplomacji.... [s.l.]: [s.n.]

[8] DERNAŁOWICZ, M. Portret Familii. [s.l.]: [s.n.]

[9] FISZEROWA, Wirydianna. Dzieje moje własne. Varšava: [s.n.], 1998.

[:1-10] MICHALSKI, Jerzy. Stanisław August Poniatowski, Polski Słownik Biograficzny,. [s.l.]: [s.n.], 2011. 638 s.

[1]

[2]

[3]

[4]

[5]

[6]

[7]

[8]

[9]

[10]