A když už konečně jsme začali mít pocit, jak si tu dovolenou užíváme, jak si umíme odpočinout..., tak nám došlo, že se jede domů...
Po snídani jsme zabalili, vystěhovali kufry pod skálu a šli naposledy k moři a na řeku, vyzkoušet kánoje. Jaká škoda, že jsme je nevyzkoušeli dřív... Když se v nich děti dostatečně povozily, uzmuli jsme si pro sebe půl hodiny a jeli po řece, v tichu, klidu... Pozorovali rybáře a kochali se... Zhodnotili jsme u toho naši první společnou dovolenou...
Myslím, že dopadla skvěle. Tom vydržel ustavičné zkoušení našich holčiček (a nejen jich - každou chvíli jsme měli plný pokoj cizích dětí), být s námi 24 hodin denně 10 dní vkuse... A ani neutek. Je to statečný a silný chlap a já jsem šťastná, že s námi jel...
Naše celá banda (bez Toma, který fotil). Děti dostaly diplomy a mohlo se nastupovat do autobusu...
Malé mezipřistání bylo ve Splitu, kde jsme měli hodinu a půl na kochání se... Ten den tam byla hlava na hlavě, slavil se vstup do EU... Dali jsme si za poslední kuny pořádnou zmrzku a těšili se, až vystoupíme doma z busu :-).
Žádné komentáře:
Okomentovat