Gielddaválggaid bohtosat leat čielgan juo máŋga vahku dassái, muhto vel ii leat diehtu das geat stivrejit gielddaid váldostivrraid čuovvovaš jagiid. Ođđa váldostivrrat galggašedje álggahit bargguset geassemánus.
Anáris váldostivrra báikeráđđádallamat leat goit jo álgán. Anára gielddaválggaid jietnahárát Anni Koivisto (SDB) muitala, ahte Anáris dábálaččat válggaid stuorámus bellodat bovde ráđđádallamiid čoahkkái.
– Dál guovddášbellodat leamašan stuorámus ja sii leat bovden buohkaid fárrui. Mii leat dán vahkus álggahan ráđđádallamiid, Koivisto lohká.
Son muitala, ahte dál sii leat ságastallan ráđđádallamiid prinsihpain.
– Mii figgat juohkit báikkiid nu, ahte válgaboađus maid oidno ja bastit dan gudnejahttit.
Koivisto sávvá, ahte ráđđádallamat ovdánit ja farga beasašedje juoidá jo dieđihit almmolaččat.
Ohcejogas ja Eanodagas ráđđádallagohtet miessemánus
Ohcejoga jietnahárát Mika Aikio (SDB) muitala, ahte Ohcejogas leamaš iežaslágan dábit luohttámušbáikkiid ráđđádallamis. Ohcejogas váldostivrras leat 15 áirasa.
– Ovdal leamaš dat dáhpi ahte dat stuorámus váldostivrajoavku bovde buot váldostivrra joavkkuid ráđđádallamii.
Ohcejogas vuosttas ráđđádallamat gevvojuvvojit miessemánu 10. beaivve, Aikio lohká.
– Mii leat geavahan dákkár minstara, ahte jus mii nu joavku dahje bellodat fidne guokte lahtu váldostivrii, de dat oažžu maid ovtta báikki gielddaráđđehussii ja stuorámus lávdegottiide nappo ealáhus-, teknihka- ja čuvgehuslávdegoddái.
Aikio mielde dát ortnet lea dán rádjai goit gudnejahtton.
– Dál bohtet leat garra ráđđádallamat, go galgá sohkabeliid ovddasteami váldit vuhtii lávdegottiin.
Juohke lávdegottis ja gielddaráđđehusas galgá nubbi sohkabealli leat ovddastuvvon unnimustá 40 proseantta. Ohcejoga váldostivrras lea dušše okta nisu.
– Dies gártá eanetge ráđđádallat go evttohasain leat uhccán nissonat, lohká Aikio.
Váldostivrrat álggahit bargguset geassemánus
Ohcejoga váldostivračoahkkin galgá ortniiduvvat geassemánus ja doppe dahkkojuvvojit báikeválljemat. Aikio sávvá, ahte juo ovdal čoahkkima báikkit sohppojuvvojit.
– Doaivvošin, ahte hálašeimmet ráđđádallamiin maiddái min ulbmiliin čuovvovaš njealji jahkái ja das maid galggašii ovddidit gieldda hárrái, eatge dušše daid báikkiin.
Eanodagas vuosttas ráđđádallančoahkkin lágiduvvo miessemánu 4. beaivve, muitala Elli-Marja Kultima (Guovddáš).
– Sávan ahte mii beassat buriin vuoiŋŋain ráđđádallat báikejuoguin ja galhan dat jietnamearit leat das mávssolaččat.
Kultima áddejumi mielde ortniiduvvančoahkkima jođiha dat, gii lea ožžon eanemusat jienaid. Kultima lei ieš Eanodaga gielddaválggaid jietnahárát.
– Bellodagat ieža de mearridit, geaid sii evttohit lávdegottiide ja gielddaráđđehussii, son dadjá.
Eanodaga váldostivra ortniiduvvá geassemánu 11. beaivve, muitala Kultima.
Son jáhkká, ahte jietnamearit sáhtášedje geažidit goit juoidá das, geat válljejuvvojit ságadoallijovkui.
– Sávan, ahte válljemat manašedje njuovžilit.
Eanodaga váldostivrras leat 17 áirasa, ja sis viđas leat almmáiolbmot ja guoktenuppelogis nissonat.
