Sámiid dovdet aktiiva searvedoaimmain ja maiddái gávpotguovlluid sámit ovddidit áššiideaset aiddo servviid bokte.
Bárbmu lea gávpotsámi searvi, mii doaibmá sihke Tamperes ja Jyväskyläs. Searvvi ságadoalli Marjaana Auranen atná sámeservviid dehálažžan earret eará sámevuođa bajásdoallamis gávpogis.
– Lea hui dehálaš ahte lea doaibma, mii geahččala bajásdoallat servoša ja searvvuslašvuođa.
Searvvi bokte gávpoga sámit besset maiddái gávnnahit nuppiideasetguin.
– Olbmot dego láhppojit gávpogii hui álkit, Auranen lohká.
Bárbmu lágida lahtuide ovdamearkka dihte bearašleairraid ja duodjekurssaid, mat leamašan bivnnuhat. Duddjon lea searvvuslaš doaibma ja buorre vuohki čohkket olbmuid oktii.
– Duoddjon lea dakkár ahte dat buktá olbmuid oktii hui álkit, dat lea buorre sivva čoahkkanit ja beassat háleštit, Auranen čilge.
Oulu sámesearvi ovddida sámegielat árrabajásgeassima ja oahpahusa gávpogis
Maiddái Oulu sámit searvvi ságadoalli Mirka Kelahaara atná searvedoaimma dehálažžan sámegiela ja kultuvrra doalaheamis gávpotguovllus.
– Sámeservviin lea stuorra rolla maid sámegiela- ja kultuvrra ovddideamis.
Kelahaara sávváge, ahte sii sáhttet searvvi bokte doarjut sámiid ja sámebearrašiid gávpogis. Sii ovttasbarget maiddái gávpogiin searvedoaimmaid bokte.
– Skuvla ja árrabajásgeassin leat dakkárat ahte daidda sáhttá bures váikkuhit. Mis lea buorre ovttasbargu Oulu gávpot guvlui.
Su mielde Oulu gávpogis lea positiiva oaidnu sámekultuvrii.
– Mun lean beassan čuvgehushovdii muitalit, man dehálaš lea ahte mis bissu Oulus sámeluohká doaibma ja ahte dat joatkašuvvá pilohtaáiggi maŋŋá.
Maiddái Helssegii leat plánemin lágidit ođđa sámesearvvi, vai guovllu sámit gávnnadivčče ja beasašedje ovttastallat.
